Kostel Povýšení sv. Kříže v Choustníkově Hradišti Soudí se, že královédvorský a hradišťský kostel mají společné kořeny, a to již na přelomu 14. a 15. století, kdy ve Dvoře Králové nad Labem byl kostel farní a v Choustníkově Hradišti filiální, nejspíše vzniklý z již roku 1369 existující hradní kaple, a tudíž se musel nacházet na jiném místě než ten dnešní. Byl tedy obsluhován královédvorskými plebány, v roce 1270 Gotfriedem, před rokem 1357 Hankem, po roce 1357 Střízkem, roku 1360 Mikulášem, v roce 1363 Mikolášem, před rokem 1375 Jakubem, po roce 1375 Janem, roku 1380 Ctiborem, v roce 1390 Jindřichem, roku 1403 Janem, v roce 1411 Janem Sovou (je možné, že jde o stejnou osobu jako předem zmíněný plebán Jan, což potvrzuje to, že roku 1419 sem podal král žlunického plebána Františka a královédvorský plebán Jan putoval do Žlunic), před rokem 1434 Pavlem, roku 1434 Mikolášem a když v témže roce rezignoval, tak Janem. Oba zmínění však svůj úřad nepřevzali, neboť u nich nalezneme poznámku: "přístup nemožný". Od husitských… Soudí se, že královédvorský a hradišťský kostel mají společné kořeny, a to již na přelomu 14. a 15. století, kdy ve Dvoře Králové nad Labem byl kostel farní a v Choustníkově Hradišti filiální, nejspíše vzniklý z již roku 1369 existující hradní kaple, a tudíž se musel nacházet na jiném místě než ten dnešní. Byl tedy obsluhován královédvorskými plebány, v roce 1270 Gotfriedem, před rokem 1357 Hankem, po roce 1357 Střízkem, roku 1360 Mikulášem, v roce 1363 Mikolášem, před rokem 1375 Jakubem, po roce 1375 Janem, roku 1380 Ctiborem, v roce 1390 Jindřichem, roku 1403 Janem, v roce 1411 Janem Sovou (je možné, že jde o stejnou osobu jako předem zmíněný plebán Jan, což potvrzuje to, že roku 1419 sem podal král žlunického plebána Františka a královédvorský plebán Jan putoval do Žlunic), před rokem 1434 Pavlem, roku 1434 Mikolášem a když v témže roce rezignoval, tak Janem. Oba zmínění však svůj úřad nepřevzali, neboť u nich nalezneme poznámku: "přístup nemožný". Od husitských…