Svárov - kamenný kříž u obecního úřadu Svárov je malebnou dědinkou, jejíž zástavba se rozprostírá ve svahu od Zlámaneckého potoka až k holému temeni bezejmenného hřebene Vizovických vrchů do nadmořské výše 290 m. Spolu s místní částí „V obcách“ má katastr Svárova rozlohu 191 ha. První zmínka o vsi pochází z roku 1375. V době války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským panovníkem Matyášem Korvínem byla spolu s tvrzí vypálena a zpustošena. Sídlo pak zůstalo 130 let opuštěno a zbrusu nová stavení i s tvrzí znovu obydlena až LP 1597, kdy dědinku vlastnil Štěpán Ledenický z Ledenic.   Dnes zde žije asi 240 obyvatel, napříč malému počtu usedlíků ale obec žije bohatým kulturním životem. Začátkem října zde probíhají zvěřinové hody, poslední sobotu tohoto měsíce pak Slovácké hody s právem, jichž se účastní staří i mladší stárci. Od roku 2015 se ujala každoroční tradice společného sečení luk. K dalším akcím patří rozsvěcování vánočního stromu a v té době funkční adventní kavárna. Každoročně probíhá také pálení čarodějnic a… Svárov je malebnou dědinkou, jejíž zástavba se rozprostírá ve svahu od Zlámaneckého potoka až k holému temeni bezejmenného hřebene Vizovických vrchů do nadmořské výše 290 m. Spolu s místní částí „V obcách“ má katastr Svárova rozlohu 191 ha. První zmínka o vsi pochází z roku 1375. V době války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským panovníkem Matyášem Korvínem byla spolu s tvrzí vypálena a zpustošena. Sídlo pak zůstalo 130 let opuštěno a zbrusu nová stavení i s tvrzí znovu obydlena až LP 1597, kdy dědinku vlastnil Štěpán Ledenický z Ledenic.   Dnes zde žije asi 240 obyvatel, napříč malému počtu usedlíků ale obec žije bohatým kulturním životem. Začátkem října zde probíhají zvěřinové hody, poslední sobotu tohoto měsíce pak Slovácké hody s právem, jichž se účastní staří i mladší stárci. Od roku 2015 se ujala každoroční tradice společného sečení luk. K dalším akcím patří rozsvěcování vánočního stromu a v té době funkční adventní kavárna. Každoročně probíhá také pálení čarodějnic a…