Záhadné zmizení Marie Červinkové aneb Malá náchodská „hilsneriáda“ Vztah většinového obyvatelstva vůči židovské minoritě býval během staletí složitý a trpěl jak náboženskými, tak hospodářskými, politickými, finančními a dalšími problémy. Mnohokrát do něho zasahovaly různé osobní animozity, zvláště závist a jiné nepěkné lidské vlastnosti. Lidem byli Židé rovněž nesympatičtí kvůli tomu, že byli věřící až „za hrob“, což mnohdy u jejich křesťanských spoluobčanů vyvolávalo přinejmenším údiv a jak to tak bývá, kdo se nějak liší, ten se stane objektem různých pomluv či ústrků, což se nezměnilo ani po mnoha staletích.Nevraživost proti Židům vzrostla po událostech v Polné, kde se měla 29. března 1899 udát rituální vražda, kterou měl provést Leopold Hilsner na zdejší dívce Anežce Hrůzové a na jeho obranu vystoupil dokonce i tehdejší univerzitní profesor a pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho snaha však byla marná a mladík byl odsouzen do vězení, z něhož se dostal po 18 letech díky milosti císaře Karla I… Vztah většinového obyvatelstva vůči židovské minoritě býval během staletí složitý a trpěl jak náboženskými, tak hospodářskými, politickými, finančními a dalšími problémy. Mnohokrát do něho zasahovaly různé osobní animozity, zvláště závist a jiné nepěkné lidské vlastnosti. Lidem byli Židé rovněž nesympatičtí kvůli tomu, že byli věřící až „za hrob“, což mnohdy u jejich křesťanských spoluobčanů vyvolávalo přinejmenším údiv a jak to tak bývá, kdo se nějak liší, ten se stane objektem různých pomluv či ústrků, což se nezměnilo ani po mnoha staletích.Nevraživost proti Židům vzrostla po událostech v Polné, kde se měla 29. března 1899 udát rituální vražda, kterou měl provést Leopold Hilsner na zdejší dívce Anežce Hrůzové a na jeho obranu vystoupil dokonce i tehdejší univerzitní profesor a pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho snaha však byla marná a mladík byl odsouzen do vězení, z něhož se dostal po 18 letech díky milosti císaře Karla I…