Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, panny a mučednice v Kudowě-Zdróji První zmínka o kostelu, tehdy jako součásti vsi Zakeš či Žakš (pol. Zakrze), má pocházet z roku 1264 a podle popisu pražské diecéze, jak byl za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350 sepsán, náležel pod kladský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1420 byl kostel vypleněn a zapálen husitským vojskem, jež zároveň povraždilo část místních obyvatel a zbytek odsud uprchl, což znamenalo, že zdejší fara se stala pustou a prázdnou. Opětovně byla obsazena po ukončení husitských válek a roku 1470 byl postaven nový dřevěný kostel, který získal sochu sv. Kateřiny Alexandrijské, jež se nacházela již v původním chrámu Páně a následně byla umístěna na hlavní oltář. Dřevěný kostel však postupně nestačil kapacitně a péče o něj byla stále více finančně náročnější, protože jeho stavební stav se stále zhoršoval, pokud nepočítáme značné škody vzniklé za třicetileté války. Bylo tedy rozhodnuto, že bude zbourán a na jeho místě vybudován nový kostel, k čemuž došlo v… První zmínka o kostelu, tehdy jako součásti vsi Zakeš či Žakš (pol. Zakrze), má pocházet z roku 1264 a podle popisu pražské diecéze, jak byl za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350 sepsán, náležel pod kladský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1420 byl kostel vypleněn a zapálen husitským vojskem, jež zároveň povraždilo část místních obyvatel a zbytek odsud uprchl, což znamenalo, že zdejší fara se stala pustou a prázdnou. Opětovně byla obsazena po ukončení husitských válek a roku 1470 byl postaven nový dřevěný kostel, který získal sochu sv. Kateřiny Alexandrijské, jež se nacházela již v původním chrámu Páně a následně byla umístěna na hlavní oltář. Dřevěný kostel však postupně nestačil kapacitně a péče o něj byla stále více finančně náročnější, protože jeho stavební stav se stále zhoršoval, pokud nepočítáme značné škody vzniklé za třicetileté války. Bylo tedy rozhodnuto, že bude zbourán a na jeho místě vybudován nový kostel, k čemuž došlo v…