Kaplový vrch (Wzgórze Kapliczne) v Kudowě-Zdróji Tento název se dá přeložit do češtiny jako Kaplový vrch či Kaplový kopec (do 19. století se objevuje i verze Kapelní vrch), jinak byl dříve nazýván též německy jako der Kapellenberg (předtím i Hussitenberg), případně jako západní konec tehdejšího Zámeckého vrchu (něm. Schlossberg). Jak ze všech těchto pojmenování vyplývá, tak obdržel svůj název od toho, že zde byla vybudována evangelická kaple. Sám kopec o nadmořské výšce 422 m n. m., jenž je složen ze svrchněkřídových pískovců, je však de facto pouhým úbočím mnohem vyššího vrchu, a to Parkové hory (pol. Góra Parkowa), jež má 475 m n. m. a řadí se k vrcholkům Stolových hor (pol. Góry Stołowe).Od nepaměti býval tento kopec nad dnešní ulicí Stanisława Moniuszki zalesněn, což je vidět např. v mapě Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua z roku 1789 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5423/?view=-117… Tento název se dá přeložit do češtiny jako Kaplový vrch či Kaplový kopec (do 19. století se objevuje i verze Kapelní vrch), jinak byl dříve nazýván též německy jako der Kapellenberg (předtím i Hussitenberg), případně jako západní konec tehdejšího Zámeckého vrchu (něm. Schlossberg). Jak ze všech těchto pojmenování vyplývá, tak obdržel svůj název od toho, že zde byla vybudována evangelická kaple. Sám kopec o nadmořské výšce 422 m n. m., jenž je složen ze svrchněkřídových pískovců, je však de facto pouhým úbočím mnohem vyššího vrchu, a to Parkové hory (pol. Góra Parkowa), jež má 475 m n. m. a řadí se k vrcholkům Stolových hor (pol. Góry Stołowe).Od nepaměti býval tento kopec nad dnešní ulicí Stanisława Moniuszki zalesněn, což je vidět např. v mapě Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua z roku 1789 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5423/?view=-117…