Pomník padlým c. k. 51. pěšího pluku ve Svíbském lese Pokud se řekne les Svíb, téměř každému vytane na mysli zde se odehrávající krvavý boj za bitvy u Hradce Králové, která proběhla v rámci prusko-rakouské války 3. července 1866. Tento zalesněný kopec, jenž na svém nejvyšším místě dosahuje nadmořské výšky 331,5 m n. m., se nachází na pomezí katastrů tří obcí. Největší část náleží k Máslojedům a menší okraje k Benátkám a k Čistěvsi.Již od dávných dob byl Svíb, lidově zvaný rovněž jako Obora, panským lesem, teprve v 18. století se některé jeho drobné části dostaly do rukou místních hospodářů, což můžeme vidět zejména v indikační skice stabilního katastru obce Máslojed z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna Czernkoviche a geometra 4. třídy Franze Hlawatého, kdy drželi lesní parcely v místě výše zmíněného lesa majitelé čp. 11, 13, 16, 18, 22, 23, 25, 26, 28 (na severu lesa); čp. 8, 21, 22, 29, 30, 38 (na jižní straně lesního masivu) a čp. 20 (na východní straně směrem k obci).Nebýt však prusko… Pokud se řekne les Svíb, téměř každému vytane na mysli zde se odehrávající krvavý boj za bitvy u Hradce Králové, která proběhla v rámci prusko-rakouské války 3. července 1866. Tento zalesněný kopec, jenž na svém nejvyšším místě dosahuje nadmořské výšky 331,5 m n. m., se nachází na pomezí katastrů tří obcí. Největší část náleží k Máslojedům a menší okraje k Benátkám a k Čistěvsi.Již od dávných dob byl Svíb, lidově zvaný rovněž jako Obora, panským lesem, teprve v 18. století se některé jeho drobné části dostaly do rukou místních hospodářů, což můžeme vidět zejména v indikační skice stabilního katastru obce Máslojed z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna Czernkoviche a geometra 4. třídy Franze Hlawatého, kdy drželi lesní parcely v místě výše zmíněného lesa majitelé čp. 11, 13, 16, 18, 22, 23, 25, 26, 28 (na severu lesa); čp. 8, 21, 22, 29, 30, 38 (na jižní straně lesního masivu) a čp. 20 (na východní straně směrem k obci).Nebýt však prusko…