Domy čp. 44-45 na nám. Československé armády v Jaroměři Na místě tohoto dvoupatrového řadového objektu, který vznikl v roce 1926 spojením dvojice domů čp. 44 a 45, existovala již ve středověku pravidelná zástavba, jež mívala původně samostatnou historii, přičemž oba domy vznikly na 2 dřívějších samostatných gotických parcelách.Dům čp. 44 byl poprvé zmíněn v roce 1600, kdy ho po císařském rychtáři Václavu Bystřickém ze Studnic (od roku 1577 obecní starší a v letech 1583- 1598 císařský rychtář) koupil Jan Burian Soudek, a to od vdovy Doroty, jež se synem Brikcim prodala v letech 1600-1601 všechny jaroměřské majetky po svém zesnulém manželovi. Roku 1607 byl dům odprodán Václavu Svědíkovi a v roce 1633 Martinu Prokopovi. Za třicetileté války byl dům vyrabován a nakonec vyhořel. Ještě roku 1666 šlo o pusté místo, jež od obce obdržel Jan Kubů (psán jako Kubův). Podle všeho postavil nový objekt až o 3 roky později, jenž však 8. srpna 1670 vyhořel při velkém požáru města, jemuž podlehlo celkem 44 stavení. Po tomto… Na místě tohoto dvoupatrového řadového objektu, který vznikl v roce 1926 spojením dvojice domů čp. 44 a 45, existovala již ve středověku pravidelná zástavba, jež mívala původně samostatnou historii, přičemž oba domy vznikly na 2 dřívějších samostatných gotických parcelách.Dům čp. 44 byl poprvé zmíněn v roce 1600, kdy ho po císařském rychtáři Václavu Bystřickém ze Studnic (od roku 1577 obecní starší a v letech 1583- 1598 císařský rychtář) koupil Jan Burian Soudek, a to od vdovy Doroty, jež se synem Brikcim prodala v letech 1600-1601 všechny jaroměřské majetky po svém zesnulém manželovi. Roku 1607 byl dům odprodán Václavu Svědíkovi a v roce 1633 Martinu Prokopovi. Za třicetileté války byl dům vyrabován a nakonec vyhořel. Ještě roku 1666 šlo o pusté místo, jež od obce obdržel Jan Kubů (psán jako Kubův). Podle všeho postavil nový objekt až o 3 roky později, jenž však 8. srpna 1670 vyhořel při velkém požáru města, jemuž podlehlo celkem 44 stavení. Po tomto…