Na prohlídce valašskomeziříčského Žerotínského zámku Krásně opravený Žerotínský zámek s růžovobílou fasádou stojí na západním okraji historického jádra města a z blízkého hlavního rynku je přístupný Komenského ulicí. Jeho předchůdce tu nad srázem nad Rožnovskou Bečvou nechal vystavět Bernart ze Žerotína v druhé půli 16.století a byla mu vtisknuta renesanční podoba. Na stavbě se podíleli i místní kameníci pocházející z Itálie – Petr Minikat a František Bella. Po třicetileté válce, kdy byl poničen Švédy, provedeny jen nejnutnější opravy a roku 1716 prošel za Františka Ludvíka ze Žerotína barokní přestavbou. Nové feudální sídlo získalo trojkřídlou podobu a jeho patrové ochozy se do nádvoří otvíraly arkádami. Později přistavěno i druhé patro a k severnímu křídlu přilípnuta coby romantická kulisa i menší brána. V 19.století byly zámecké interiéry znehodnoceny sem umístěnou ženskou věznicí a později také vojenským lazaretem. Tyto nevhodné stavební zásahy se při velké rekonstrukci v padesátých letech minulého století nepodařilo všechny… Krásně opravený Žerotínský zámek s růžovobílou fasádou stojí na západním okraji historického jádra města a z blízkého hlavního rynku je přístupný Komenského ulicí. Jeho předchůdce tu nad srázem nad Rožnovskou Bečvou nechal vystavět Bernart ze Žerotína v druhé půli 16.století a byla mu vtisknuta renesanční podoba. Na stavbě se podíleli i místní kameníci pocházející z Itálie – Petr Minikat a František Bella. Po třicetileté válce, kdy byl poničen Švédy, provedeny jen nejnutnější opravy a roku 1716 prošel za Františka Ludvíka ze Žerotína barokní přestavbou. Nové feudální sídlo získalo trojkřídlou podobu a jeho patrové ochozy se do nádvoří otvíraly arkádami. Později přistavěno i druhé patro a k severnímu křídlu přilípnuta coby romantická kulisa i menší brána. V 19.století byly zámecké interiéry znehodnoceny sem umístěnou ženskou věznicí a později také vojenským lazaretem. Tyto nevhodné stavební zásahy se při velké rekonstrukci v padesátých letech minulého století nepodařilo všechny…