Počátky vambereckého krajkářství Dnes je vamberecké krajkářství známé nejen po naší republice, ale téměř po celém světě, i když jeho nejslavnější éra již uběhla. Málokdo však ví, pokud se nejedná o místní obyvatele, jak toto umělecké řemeslo vlastně v tomto kraji vzniklo a není na škodu jeho počátky připomenout, neboť k tomuto krajovému klenotu se chováme dnes až skoro macešsky.Jeho zakladatelkou se podle lidové tradice stala Magdalena, rozená Reichlinová (psána též počeštěle jako Reichlová či Reichlovna) z Meldeka, manželka Kašpara z Grambu, který se v roce 1627 stal vlastníkem Vamberka. Pocházela totiž z Belgie, kde se krajkářství provádělo ve velkém a mělo rovněž velkou reputaci. Zároveň si všimla toho, že její noví poddaní se živí výrobou šlojířů (závojů na obličej) a vůbec umí s paličkami dobře zacházet. Tyto počátky zmiňuje množství autorů, z nichž zmiňme např. Reginu Bíbovou a její knihu „Krajka československá“.Tato šlechtična tak vycvičila pod svým přísným a až… Dnes je vamberecké krajkářství známé nejen po naší republice, ale téměř po celém světě, i když jeho nejslavnější éra již uběhla. Málokdo však ví, pokud se nejedná o místní obyvatele, jak toto umělecké řemeslo vlastně v tomto kraji vzniklo a není na škodu jeho počátky připomenout, neboť k tomuto krajovému klenotu se chováme dnes až skoro macešsky.Jeho zakladatelkou se podle lidové tradice stala Magdalena, rozená Reichlinová (psána též počeštěle jako Reichlová či Reichlovna) z Meldeka, manželka Kašpara z Grambu, který se v roce 1627 stal vlastníkem Vamberka. Pocházela totiž z Belgie, kde se krajkářství provádělo ve velkém a mělo rovněž velkou reputaci. Zároveň si všimla toho, že její noví poddaní se živí výrobou šlojířů (závojů na obličej) a vůbec umí s paličkami dobře zacházet. Tyto počátky zmiňuje množství autorů, z nichž zmiňme např. Reginu Bíbovou a její knihu „Krajka československá“.Tato šlechtična tak vycvičila pod svým přísným a až…