Na Bahnech Tato lokalita mezi Libišany, Praskačkou a Pohřebačkou bývala již od středověku známá svými hlubokými lesy, v nichž se ukrývala velká rašeliniště, dříve se táhnoucí mnohem dále než dnes. Odtud se jí říkávalo "na bahniech velikých", protože tato rašeliniště byla hluboká na 3 m a mezi rašelinou byly ukryty zetlelé kmeny dubů, jilmů a olší, zvláště u Podůlšan. V urbáři z období po roce 1494 se uvádí, že tyto lesy hájili hajní z Pohřebačky a z Libišan. Z těchto lesů se mohlo prodávat za 55 kop grošů, když by byla zima tvrdá, mohli lidé s vozy na bahna a jim se mohlo prodat dřeva ještě za více než uvedenou sumu. Vedle toho se zde necházely pastviny (z každého koně nebo krávy se platil 1 věrtel ovsa a 1 slepice) a řada čihadel. Na mýtinách se pěstovalo obilí, což víme z toho, že oves, který byl zde sklizen, musel být odveden vrchnosti. Olšina u Pohřebačky byla naopak z většiny vykácena, aby mohla být postavena hráz, jejímž úkolem bylo ochránit zdejší pole před rozvodněným… Tato lokalita mezi Libišany, Praskačkou a Pohřebačkou bývala již od středověku známá svými hlubokými lesy, v nichž se ukrývala velká rašeliniště, dříve se táhnoucí mnohem dále než dnes. Odtud se jí říkávalo "na bahniech velikých", protože tato rašeliniště byla hluboká na 3 m a mezi rašelinou byly ukryty zetlelé kmeny dubů, jilmů a olší, zvláště u Podůlšan. V urbáři z období po roce 1494 se uvádí, že tyto lesy hájili hajní z Pohřebačky a z Libišan. Z těchto lesů se mohlo prodávat za 55 kop grošů, když by byla zima tvrdá, mohli lidé s vozy na bahna a jim se mohlo prodat dřeva ještě za více než uvedenou sumu. Vedle toho se zde necházely pastviny (z každého koně nebo krávy se platil 1 věrtel ovsa a 1 slepice) a řada čihadel. Na mýtinách se pěstovalo obilí, což víme z toho, že oves, který byl zde sklizen, musel být odveden vrchnosti. Olšina u Pohřebačky byla naopak z většiny vykácena, aby mohla být postavena hráz, jejímž úkolem bylo ochránit zdejší pole před rozvodněným…