Jakobův vrch / Jakobsberg - 453 m Jakobův vrch je jednou z jižních rozsoch mohutné Panny na severozápadním okraji Třebušínské kotliny ve Verneřickém středohoří. Ač oba vrchy vyrůstají z mohutného pískovcového podloží, tak zatímco Panna je tvořena převážně čedičovými skalami s vysokým obsahem minerálu "augitu" a sopečného skla, Jakobův vrch je tvořen hlavně sopečnými výlevy sodalitového tefritu. Ten je důvodem, proč se stal i evropsky proslulou mineralogickou lokalitou a to díky nálezům chabazitu, který se zde kromě jiných minerálů (aragonit, fakolit, opál či kalcit) nacházel v malých dutinách v již zaniklých tefritových lomech na jeho severovýchodním okraji u Řepčic. Od bývalých lomů lze k samotnému vrcholu na jihozápadní straně vystoupat v podstatě po "rovince". Západní a jižní svahy pod vrcholem, kde vystupují na povrch četné tefritové skalky i pískovcový blok, zde divoce padají k prameništi jednoho z bezejmenných přítoků Trojhorského potoka. Jakobův vrch je jednou z jižních rozsoch mohutné Panny na severozápadním okraji Třebušínské kotliny ve Verneřickém středohoří. Ač oba vrchy vyrůstají z mohutného pískovcového podloží, tak zatímco Panna je tvořena převážně čedičovými skalami s vysokým obsahem minerálu "augitu" a sopečného skla, Jakobův vrch je tvořen hlavně sopečnými výlevy sodalitového tefritu. Ten je důvodem, proč se stal i evropsky proslulou mineralogickou lokalitou a to díky nálezům chabazitu, který se zde kromě jiných minerálů (aragonit, fakolit, opál či kalcit) nacházel v malých dutinách v již zaniklých tefritových lomech na jeho severovýchodním okraji u Řepčic. Od bývalých lomů lze k samotnému vrcholu na jihozápadní straně vystoupat v podstatě po "rovince". Západní a jižní svahy pod vrcholem, kde vystupují na povrch četné tefritové skalky i pískovcový blok, zde divoce padají k prameništi jednoho z bezejmenných přítoků Trojhorského potoka.