Dům čp. 133 na Velkém náměstí v Hradci Králové Stavební vývoj tohoto objektu je totožný s těmi okolními, neboť na jeho místě stával původně gotický dům, který byl ve 2. polovině 16. století nahrazen renesanční budovou. Ta v roce 1770 prošla stavebními úpravami, jejichž důsledkem se stal zejména raně klasicistní vzhled fasády. Další přestavby v letech 1850 a 1870 měl na svědomí místní stavitel František Dobrkovský, jenž si při druhé přestavbě vzal k ruce svého syna Antona. Dům nosil po prvním očíslování staré čp. 130. Jeho prvním známým majitelem byl Jiřík Remarkl (psán i jako Remarkel), po němž byli v roce 1790 zapsáni jako vlastníci jeho dědici. Roku 1806 patřil objekt Marii Ryšánkové a v roce 1826 Václavu a Terezii Stuckheilovým, kteří si sem na nějakou dobu přenesli svůj lihovar, aby ho posléze přenesli do svého malšovického dvora. Z historie této budovy se dočteme v knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové" od Jiřího Vladimíra Tolmana následující: "Vedlejší dům čp. 133 s podsíňkou patřil V.… Stavební vývoj tohoto objektu je totožný s těmi okolními, neboť na jeho místě stával původně gotický dům, který byl ve 2. polovině 16. století nahrazen renesanční budovou. Ta v roce 1770 prošla stavebními úpravami, jejichž důsledkem se stal zejména raně klasicistní vzhled fasády. Další přestavby v letech 1850 a 1870 měl na svědomí místní stavitel František Dobrkovský, jenž si při druhé přestavbě vzal k ruce svého syna Antona. Dům nosil po prvním očíslování staré čp. 130. Jeho prvním známým majitelem byl Jiřík Remarkl (psán i jako Remarkel), po němž byli v roce 1790 zapsáni jako vlastníci jeho dědici. Roku 1806 patřil objekt Marii Ryšánkové a v roce 1826 Václavu a Terezii Stuckheilovým, kteří si sem na nějakou dobu přenesli svůj lihovar, aby ho posléze přenesli do svého malšovického dvora. Z historie této budovy se dočteme v knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové" od Jiřího Vladimíra Tolmana následující: "Vedlejší dům čp. 133 s podsíňkou patřil V.…