Dům čp. 2 na Malém náměstí v Hradci Králové Původní zástavba, která přímo sousedila s v roce 1873 zbouranou Mýtskou (Slezskou) bránou, tu stála již v období gotiky, aby byla během 2. poloviny 16. století přestavěna do renesanční podoby. Později prošla ještě řadou úprav a přestaveb, zejména počátkem 19. století, kdy získala klasicistní fasádu, aby pak v 50. letech 20. století tak zchátrala, že hrozila její demolice. K té nakonec de facto došlo a na místě středověkého objektu vznikla v letech 1964-1972 novostavba, která má v severovýchodním nároží zachovaný zbytek gotické hranolové věže z roku 1476, což je pozůstatek zdejšího trojitého opevnění, přičemž každé z nich bylo u brány opatřeno věží, vnitřní dokonce 2 věžemi a bránou. Všechny věže však byly postupně zbourány, první byla spálena císařským vojskem v roce 1640, kdy obléhalo Švédy, druhá věž zanikla roku 1787, třetí věž v roce 1778 (nejprve však byl odstraněn její vrch, střecha a nejvyšší poschodí), resp. při bourání brány roku 1873 (s částí věže z roku… Původní zástavba, která přímo sousedila s v roce 1873 zbouranou Mýtskou (Slezskou) bránou, tu stála již v období gotiky, aby byla během 2. poloviny 16. století přestavěna do renesanční podoby. Později prošla ještě řadou úprav a přestaveb, zejména počátkem 19. století, kdy získala klasicistní fasádu, aby pak v 50. letech 20. století tak zchátrala, že hrozila její demolice. K té nakonec de facto došlo a na místě středověkého objektu vznikla v letech 1964-1972 novostavba, která má v severovýchodním nároží zachovaný zbytek gotické hranolové věže z roku 1476, což je pozůstatek zdejšího trojitého opevnění, přičemž každé z nich bylo u brány opatřeno věží, vnitřní dokonce 2 věžemi a bránou. Všechny věže však byly postupně zbourány, první byla spálena císařským vojskem v roce 1640, kdy obléhalo Švédy, druhá věž zanikla roku 1787, třetí věž v roce 1778 (nejprve však byl odstraněn její vrch, střecha a nejvyšší poschodí), resp. při bourání brány roku 1873 (s částí věže z roku…