Ulice Na Kropáčce v Hradci Králové Jedná se o jednu z nejkratších královéhradeckých ulic, která je spojnicí mezi Velkým náměstím a Komenského třídou, i když pouze pro chodce, neboť je zakončena novo dobým schodištěm, na jehož místě stávala vodní věž Kropáčka, která nosila staré čp. 31 a svého času byla využívána jako bašta. Její základy začalo město stavět v červenci 1516, i když některé prameny uvádějí za období jejího vzniku již rok 1509. Kámen na ni byl přivážen z lomu, který patřil Bavorovi z Hustířan a kamenickou práci provedl Jan kameník. Svoje pojmenování získala tato cihlová věž podle zdejšího měšťana Jana Kropáče z Dřevíče, který před ní vlastnil dům. Podle lidové tradice byl také prvním, který byl v ní uvězněn, ale k tomu chybí jakékoliv důkazy. Teprve roku 1572 se objevuje první zpráva o tom, že Kropáčka sloužila též jako městská šatlava, neboť tohoto roku byl pro své nenáležité mluvení dán do sklípku za Kropáčovým domem Matouš Telecký, jinak zvaný Všetečka. 22. října 1645 byla vodárna… Jedná se o jednu z nejkratších královéhradeckých ulic, která je spojnicí mezi Velkým náměstím a Komenského třídou, i když pouze pro chodce, neboť je zakončena novo dobým schodištěm, na jehož místě stávala vodní věž Kropáčka, která nosila staré čp. 31 a svého času byla využívána jako bašta. Její základy začalo město stavět v červenci 1516, i když některé prameny uvádějí za období jejího vzniku již rok 1509. Kámen na ni byl přivážen z lomu, který patřil Bavorovi z Hustířan a kamenickou práci provedl Jan kameník. Svoje pojmenování získala tato cihlová věž podle zdejšího měšťana Jana Kropáče z Dřevíče, který před ní vlastnil dům. Podle lidové tradice byl také prvním, který byl v ní uvězněn, ale k tomu chybí jakékoliv důkazy. Teprve roku 1572 se objevuje první zpráva o tom, že Kropáčka sloužila též jako městská šatlava, neboť tohoto roku byl pro své nenáležité mluvení dán do sklípku za Kropáčovým domem Matouš Telecký, jinak zvaný Všetečka. 22. října 1645 byla vodárna…