Tranecký kopec Na sever od Černilova se nacházejí pole a louky, kterým se již od dávných dob říká Černilovská Malá strana a leží na svrchněkřídových slínovcích s polohami či konkrecemi vápenců, rytmy či cykly slínovec-vápenec, případně jílovito-vápnitých prachovcích lužického vývoje. Tyto horniny turonského stupně pak všemi směry přecházejí v holocénní smíšené sedimenty v okolí vodních toků a jižně od Černilova v koniacko-santonské vápnité jílovce, slínovce a vápnité prachovce. Nejvyššímu zdejšímu místu, jež je zároveň nejvyšším vrcholem černilovského katastru, se pak říká Tranecký kopec o nadmořské výšce 274,1 m n. m.Pokud se o něm chceme dozvědět více, tak bude nejlepší otevřít knihu "Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR", na jejímž vzniku se podílel kolektiv autorů pod editorstvím Jaromíra Demka a Petera Mackovčina. V něm se dočteme následující: "Tranecký kopec 274,1 m ZM10, význ. bod Černilovské tabule, 1,5 km s. od obce Černilov, výrazný plochý protáhlý svědecký… Na sever od Černilova se nacházejí pole a louky, kterým se již od dávných dob říká Černilovská Malá strana a leží na svrchněkřídových slínovcích s polohami či konkrecemi vápenců, rytmy či cykly slínovec-vápenec, případně jílovito-vápnitých prachovcích lužického vývoje. Tyto horniny turonského stupně pak všemi směry přecházejí v holocénní smíšené sedimenty v okolí vodních toků a jižně od Černilova v koniacko-santonské vápnité jílovce, slínovce a vápnité prachovce. Nejvyššímu zdejšímu místu, jež je zároveň nejvyšším vrcholem černilovského katastru, se pak říká Tranecký kopec o nadmořské výšce 274,1 m n. m.Pokud se o něm chceme dozvědět více, tak bude nejlepší otevřít knihu "Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR", na jejímž vzniku se podílel kolektiv autorů pod editorstvím Jaromíra Demka a Petera Mackovčina. V něm se dočteme následující: "Tranecký kopec 274,1 m ZM10, význ. bod Černilovské tabule, 1,5 km s. od obce Černilov, výrazný plochý protáhlý svědecký…