Těšnovice - kostel svatých apoštolů Petra a Pavla Těšnovice jsou místní částí nedaleké Kroměříže a nad okolní nížinou Pomoraví se rozkládají na temeni a svazích posledního pahorku chřibského podhůří. Samotný chrám se vypíná z návrší ve středu obce a je tak nejen hlavní dominantou Těšnovic, ale i širého okolí. Areál kulturní památky kromě kostela zahrnuje také samostatně stojící hranolovou věž zvonice, opevnění chrámu s opěrným zdivem a barokní sochu sv.Floriána. Svatostánek je v kronikách poprvé zmiňován Léta Páně 1344, kdy byl papežem Klimentem VI. těšnovický farář Jaroslav povýšen na olomouckého kanovníka. V análech se také dočteme, že roku 1403 tu v Těšnovicích stávala i tvrz (zanikla za husitských válek) a že k faře přináležel hospodářský dvůr. Ve třicetileté válce byl kostel Švédy vydrancován. Ti ukradli i zvony a vypálili faru. Oprava toho všeho se protáhla na více jak sto let a roku 1741 byl chrám znovu vysvěcen. 1802 jeho jižní stěnu ozdobily sluneční hodiny. Roku 1861 byla věž zvonice,… Těšnovice jsou místní částí nedaleké Kroměříže a nad okolní nížinou Pomoraví se rozkládají na temeni a svazích posledního pahorku chřibského podhůří. Samotný chrám se vypíná z návrší ve středu obce a je tak nejen hlavní dominantou Těšnovic, ale i širého okolí. Areál kulturní památky kromě kostela zahrnuje také samostatně stojící hranolovou věž zvonice, opevnění chrámu s opěrným zdivem a barokní sochu sv.Floriána. Svatostánek je v kronikách poprvé zmiňován Léta Páně 1344, kdy byl papežem Klimentem VI. těšnovický farář Jaroslav povýšen na olomouckého kanovníka. V análech se také dočteme, že roku 1403 tu v Těšnovicích stávala i tvrz (zanikla za husitských válek) a že k faře přináležel hospodářský dvůr. Ve třicetileté válce byl kostel Švédy vydrancován. Ti ukradli i zvony a vypálili faru. Oprava toho všeho se protáhla na více jak sto let a roku 1741 byl chrám znovu vysvěcen. 1802 jeho jižní stěnu ozdobily sluneční hodiny. Roku 1861 byla věž zvonice,…