Hořiněvská bažantnice (Bažantnice) Tento lesní, převážně dubový masiv o rozloze 0,23 km2 se nachází na jih od Hoříněvse a většina z něj, tj. 21,02 ha, je chráněna jako přírodní rezervace. Nejvyšší vrchol tohoto návrší s podložím ze středně turonských slínů a slínovců a povrchem z hnědozemě (na odkrytých slínovcových podložích pelická kambická pararendzina, v lužních prameništích pelická fluvizem a různé gleje) dosahuje 280,4 m n. m. a nedaleko něj se rovněž nachází od středověku známá studánka Hanička (opravena a posvěcena byla roku 2003, kdy obdržela také svůj současný název) s bezejmenným potůčkem a severněji se nacházejícím rybníčkem, jejichž okolí zabírají holocenní naplaveniny.Jak již název napovídá, tak se tu původně nacházela panská bažantnice s fořtovnou, přičemž tomuto lesu se dostalo nejvíce péče za Jana hraběte Šporka, jenž zakoupil zdejší panství v roce 1674. Ten nechal také na zbytcích staré tvrze postavit kolem roku 1680 nový dvoupatrový zámek a na hrázi přilehlého rybníka… Tento lesní, převážně dubový masiv o rozloze 0,23 km2 se nachází na jih od Hoříněvse a většina z něj, tj. 21,02 ha, je chráněna jako přírodní rezervace. Nejvyšší vrchol tohoto návrší s podložím ze středně turonských slínů a slínovců a povrchem z hnědozemě (na odkrytých slínovcových podložích pelická kambická pararendzina, v lužních prameništích pelická fluvizem a různé gleje) dosahuje 280,4 m n. m. a nedaleko něj se rovněž nachází od středověku známá studánka Hanička (opravena a posvěcena byla roku 2003, kdy obdržela také svůj současný název) s bezejmenným potůčkem a severněji se nacházejícím rybníčkem, jejichž okolí zabírají holocenní naplaveniny.Jak již název napovídá, tak se tu původně nacházela panská bažantnice s fořtovnou, přičemž tomuto lesu se dostalo nejvíce péče za Jana hraběte Šporka, jenž zakoupil zdejší panství v roce 1674. Ten nechal také na zbytcích staré tvrze postavit kolem roku 1680 nový dvoupatrový zámek a na hrázi přilehlého rybníka…