Roháj Toto místo na levém břehu Labe na pomezí ##:a href="//www.turistika.cz/mista/lochenice/detail":##Lochenic##:/a:##, Skaličky a Ruseka bývalo též nazýváno jako „Rozháj“ nebo „Pod strouhou“. Původně bylo kompletně zalesněné, později to byly lučiny, červená pole s naplaveninami a mnohými tůněmi. V roce 1840 byla tato lokalita nazývána jako „Položeny pod Skalau za Labem“ a většina z ní byla obecním majetkem, což dokazuje císařský otisk stabilního katastru z téhož roku od adjunkta 1. třídy Antona Dilga a geometra 2. třídy Wenzla Löschnera. Převážně dubový les „Roháj“, tehdy psán jako „Rohay“, se nacházel na místě dnešní severní části Správčického písníku a náležel královéhradeckému magistrátu. V jeho blízkosti též žil městský hajný.Roháj byl kácen v letech 1860-1868 a 1906, ale poprvé se tu ve větším začalo mýtit již ve 40. letech 19. století, protože tehdy byla v souvislosti s výstavbou železnice z Brna do Prahy vyvolána velká poptávka po dubovém dřevu, a… Toto místo na levém břehu Labe na pomezí ##:a href="//www.turistika.cz/mista/lochenice/detail":##Lochenic##:/a:##, Skaličky a Ruseka bývalo též nazýváno jako „Rozháj“ nebo „Pod strouhou“. Původně bylo kompletně zalesněné, později to byly lučiny, červená pole s naplaveninami a mnohými tůněmi. V roce 1840 byla tato lokalita nazývána jako „Položeny pod Skalau za Labem“ a většina z ní byla obecním majetkem, což dokazuje císařský otisk stabilního katastru z téhož roku od adjunkta 1. třídy Antona Dilga a geometra 2. třídy Wenzla Löschnera. Převážně dubový les „Roháj“, tehdy psán jako „Rohay“, se nacházel na místě dnešní severní části Správčického písníku a náležel královéhradeckému magistrátu. V jeho blízkosti též žil městský hajný.Roháj byl kácen v letech 1860-1868 a 1906, ale poprvé se tu ve větším začalo mýtit již ve 40. letech 19. století, protože tehdy byla v souvislosti s výstavbou železnice z Brna do Prahy vyvolána velká poptávka po dubovém dřevu, a…