Kostel sv. Prokopa, opata ve Vamberku Původní kostel byl postaven ve 14. století jako dřevěný (některé prameny ho dělají o 1 století starší a jako jeho zakladatele jmenují rod Drslaviců z Potenštejna) a již tehdy byl farním. První zmínka o zdejší duchovní správě pochází z popisu far arcibiskupství pražského, zhotoveného za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy zdejší fara náležela do dekanátu v Kostelci nad Orlicí a ten spadal pod královéhradecký archidiakonát. Zmínky o prvních kněžích nalezneme v konfirmačních knihách. 19. května 1360 směnil kněz Mikuláš, první zdejší známý farář, svoji faru s farářem Václavem z Újezda, který zemřel roku 1378. Po něm nastoupil 3. dubna 1378 kněz Rameš, který 12. srpna 1390 směnil svoje místo s Henslinem, farářem v Červeném Kostelci. Po Henslinově smrti 12. srpna 1391 byl dosazen do Vamberka litomyšlský kněz Rubín, jenž si 6. května 1398 vyměnil svoji faru s újezdským farářem Vojslavem. Po odchodu plebána Vojslava do Bystřice byl 22. května 1399… Původní kostel byl postaven ve 14. století jako dřevěný (některé prameny ho dělají o 1 století starší a jako jeho zakladatele jmenují rod Drslaviců z Potenštejna) a již tehdy byl farním. První zmínka o zdejší duchovní správě pochází z popisu far arcibiskupství pražského, zhotoveného za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy zdejší fara náležela do dekanátu v Kostelci nad Orlicí a ten spadal pod královéhradecký archidiakonát. Zmínky o prvních kněžích nalezneme v konfirmačních knihách. 19. května 1360 směnil kněz Mikuláš, první zdejší známý farář, svoji faru s farářem Václavem z Újezda, který zemřel roku 1378. Po něm nastoupil 3. dubna 1378 kněz Rameš, který 12. srpna 1390 směnil svoje místo s Henslinem, farářem v Červeném Kostelci. Po Henslinově smrti 12. srpna 1391 byl dosazen do Vamberka litomyšlský kněz Rubín, jenž si 6. května 1398 vyměnil svoji faru s újezdským farářem Vojslavem. Po odchodu plebána Vojslava do Bystřice byl 22. května 1399…