Městská hora v Berouně Kdo zná trochu Beroun, tak si ho neumí představit bez jedné z místních lokalit, a to kopce, jenž je dnes zvaný jako Městská hora. Nachází se západně od centra města a jedná se o vrch, který je de facto složen mixem svrchněordovických drob, pískovců, prachovců a jílovitých břidlic, jež severním směrem přechází ve svrchněordovické černošedé jílovité břidlice, jinak je jeho okolí zbudované z pestrého kvartérního kamenitého až hlinitokamenitého sedimentu. V nejvyšší části pak dosahuje 295,3 m n. m.Svoje pojmenování nese již od dob, kdy se Beroun stal královským městem na bývalých gruntech tetínského královského statku a poprvé byl zmíněn v listině krále Přemysla Otakara II. z 25. června 1265, což můžeme vidět v řadě mapových děl, ať již jde o stabilní katastr z roku 1840, nebo jeho reambulaci z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a… Kdo zná trochu Beroun, tak si ho neumí představit bez jedné z místních lokalit, a to kopce, jenž je dnes zvaný jako Městská hora. Nachází se západně od centra města a jedná se o vrch, který je de facto složen mixem svrchněordovických drob, pískovců, prachovců a jílovitých břidlic, jež severním směrem přechází ve svrchněordovické černošedé jílovité břidlice, jinak je jeho okolí zbudované z pestrého kvartérního kamenitého až hlinitokamenitého sedimentu. V nejvyšší části pak dosahuje 295,3 m n. m.Svoje pojmenování nese již od dob, kdy se Beroun stal královským městem na bývalých gruntech tetínského královského statku a poprvé byl zmíněn v listině krále Přemysla Otakara II. z 25. června 1265, což můžeme vidět v řadě mapových děl, ať již jde o stabilní katastr z roku 1840, nebo jeho reambulaci z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a…