Kelč - zámecký areál Pokud se zdáli díváme na město Kelč, vidíme že z kulisy jeho svažité zástavby vystupují tři dominanty. Ve spodní části táhlého kopce je to kostel sv.Petra a Pavla, zhruba ve středu stojí historizující budova školy a úplně nahoře se nad rynkem vypíná dominanta největší – mohutný komplex zámku, jehož předchůdcem byla tvrz. Tu si tady Léta Páně 1466 zbudovali vladykové Jan a Beneš z Heršic. Její hlavní část tvořil podsklepený palác obehnaný hradbami. Za česko-uherských válek bojovníci krále Matyáše tvrz dobyli a poté předali dalšímu držiteli, jímž se stal Dobeš Černohorský z Bojkovic. Ten ji opravil a postavil druhý (rovněž podsklepený) obytbý trakt a parkánovou zeď. Roku 1583 Dobešův trakt se s vstupní věží přeměnil na patrový renesanční zámek biskup Stanislav Pavlovský. Ke tvrzi přibylo schodiště a arkádový ochoz spojující dvě křídla. Stavbu vedl Jakub Vlach, inklinující k severské architektuře. Renesančně zaklenuty byly i vnitřní prostory tvrze. Dále tu vznikla příkopová hradba… Pokud se zdáli díváme na město Kelč, vidíme že z kulisy jeho svažité zástavby vystupují tři dominanty. Ve spodní části táhlého kopce je to kostel sv.Petra a Pavla, zhruba ve středu stojí historizující budova školy a úplně nahoře se nad rynkem vypíná dominanta největší – mohutný komplex zámku, jehož předchůdcem byla tvrz. Tu si tady Léta Páně 1466 zbudovali vladykové Jan a Beneš z Heršic. Její hlavní část tvořil podsklepený palác obehnaný hradbami. Za česko-uherských válek bojovníci krále Matyáše tvrz dobyli a poté předali dalšímu držiteli, jímž se stal Dobeš Černohorský z Bojkovic. Ten ji opravil a postavil druhý (rovněž podsklepený) obytbý trakt a parkánovou zeď. Roku 1583 Dobešův trakt se s vstupní věží přeměnil na patrový renesanční zámek biskup Stanislav Pavlovský. Ke tvrzi přibylo schodiště a arkádový ochoz spojující dvě křídla. Stavbu vedl Jakub Vlach, inklinující k severské architektuře. Renesančně zaklenuty byly i vnitřní prostory tvrze. Dále tu vznikla příkopová hradba…