Výhled ze svahu Vrchu nad Vlkonicemi. Vrch ( 584 m.n.m.) je jedním z kopců Budětické vrchoviny. Nachází se na SV okraji tohoto pohoří. Na severním svahu je přírodní rezervace, kde roste několik druhů chráněných rostlin. Mezi ty, které v současné době kvetou, patří hořec brvitý a hořeček mnohotvárný český. Oba druhy byly důvodem mojí cesty do těchto končin. Bohužel na podzim se počasí mění nečekaně a les natolik ztemněl, že šance najít rozkvetlou rostlinu vzala rychle za své. Další volbou bylo projít lesem na severní svah kopce, kde jsou louky. Odměnou byly výhledy k východu, k severu a SZ. Je odtud vidět velká část Nepomucké vrchoviny. Severu dominuje protáhlý hřeben Slavníku ( 607 m.n.m.), na kterém kdysi dávno žili Keltové. O něco dál k západu je Stírka ( 706 m.n.m.) a její okolí Nad údolím na východě je Semlina ( 567 m.n.m.) a na JV lom na Radvance, který postupně mizí. Nejblíže je víska Vlkonice s okolím. Při zpáteční cestě mě okouzlil keř brslenu evropského a jeho oranžově červené plody. Hezký závěr vycházky. Vrch ( 584 m.n.m.) je jedním z kopců Budětické vrchoviny. Nachází se na SV okraji tohoto pohoří. Na severním svahu je přírodní rezervace, kde roste několik druhů chráněných rostlin. Mezi ty, které v současné době kvetou, patří hořec brvitý a hořeček mnohotvárný český. Oba druhy byly důvodem mojí cesty do těchto končin. Bohužel na podzim se počasí mění nečekaně a les natolik ztemněl, že šance najít rozkvetlou rostlinu vzala rychle za své. Další volbou bylo projít lesem na severní svah kopce, kde jsou louky. Odměnou byly výhledy k východu, k severu a SZ. Je odtud vidět velká část Nepomucké vrchoviny. Severu dominuje protáhlý hřeben Slavníku ( 607 m.n.m.), na kterém kdysi dávno žili Keltové. O něco dál k západu je Stírka ( 706 m.n.m.) a její okolí Nad údolím na východě je Semlina ( 567 m.n.m.) a na JV lom na Radvance, který postupně mizí. Nejblíže je víska Vlkonice s okolím. Při zpáteční cestě mě okouzlil keř brslenu evropského a jeho oranžově červené plody. Hezký závěr vycházky.