Velký Choč 21.-22.12. Dobrušuji nůž a koukám se na fotky, kam přes víkend pojedeme s bráchou. Cíl je jasný - Veľký Choč (1607 m n. m.). V půl osmé večer dojíždím k bráchovi domů, kde za chvilku jdeme spát. Budík je nachystaný na 3hodiny. Ráno je krásně vidět měsíc a hvězdy. Najednou vidíme, že tramvaj už jede a tak kousek dobíháme. Vysoupíme na Svinově a kupujeme lístky do Ružomberoku. Ve vlaku usínáme a po probuzení vidím, že je zataženo. Hlásili pěkně, říkal jsem si. Jakmile dorazíme do Ružomberoku, rozjasní se a při východu slunce vyrážíme napříč městěm po červené. Cesta do prudkého kopce po ránu, jak říká brácha, bolí. Docházíme na první místo, kde je krásný výhled na Velkou Fatru a hrad Likava. Dáváme skvělé tousty jako snídani a po chvíli pokračujeme dále. Shazujeme bundy, kterých při chůzi do kopce a při slunci není potřeba. Cesta ubíhá rychle, sněhu mírně přibývá. Najednou se v lese objeví místečko, ze kterého jde krásně vidět bílá Malá Fatra. Dáváme návleky a sestupujeme dolů. Během cesty odbočujeme na… Dobrušuji nůž a koukám se na fotky, kam přes víkend pojedeme s bráchou. Cíl je jasný - Veľký Choč (1607 m n. m.). V půl osmé večer dojíždím k bráchovi domů, kde za chvilku jdeme spát. Budík je nachystaný na 3hodiny. Ráno je krásně vidět měsíc a hvězdy. Najednou vidíme, že tramvaj už jede a tak kousek dobíháme. Vysoupíme na Svinově a kupujeme lístky do Ružomberoku. Ve vlaku usínáme a po probuzení vidím, že je zataženo. Hlásili pěkně, říkal jsem si. Jakmile dorazíme do Ružomberoku, rozjasní se a při východu slunce vyrážíme napříč městěm po červené. Cesta do prudkého kopce po ránu, jak říká brácha, bolí. Docházíme na první místo, kde je krásný výhled na Velkou Fatru a hrad Likava. Dáváme skvělé tousty jako snídani a po chvíli pokračujeme dále. Shazujeme bundy, kterých při chůzi do kopce a při slunci není potřeba. Cesta ubíhá rychle, sněhu mírně přibývá. Najednou se v lese objeví místečko, ze kterého jde krásně vidět bílá Malá Fatra. Dáváme návleky a sestupujeme dolů. Během cesty odbočujeme na…