Kostel sv. Stanislava a Václava v Měníku První zmínka o kostele v Měníku a jeho plebánovi pochází z roku 1384, ale pod názvem Měnín je zapsán již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Tehdy byl tento dřevěný kostelík, jenž náležel do bydžovského dekanátu a královéhradeckého archidiakonátu, zasvěcen sv. Václavovi a jeho původními patrony bývali Měničtí z Červené Vsi (též z Červeněvsi). Za husitských válek přišel o faru a ta byla po jejich ukončení obsazena kněžími podobojí a následně utrakvisty. Po třicetileté válce, kdy byl přifařen k Novému Bydžovu, byl nahrazen v roce 1686 novým objektem (podle některých pramenů byl postaven již kolem roku 1660), ale z téhož materiálu. Postaven byl z tzv. trhanic, silných dubových desek získaných podélným štípáním kmenů, jež jsou uloženy na výšku nad sebe. Změnilo se též jeho zasvěcení, jež bylo rozšířeno o sv. Stanislava. Tehdy tu byl též umístěn přemalovaný bydžovský skládací oltář podobojí z počátku 16. století, v jehož středu byla vyobrazena Večeře Páně a po… První zmínka o kostele v Měníku a jeho plebánovi pochází z roku 1384, ale pod názvem Měnín je zapsán již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Tehdy byl tento dřevěný kostelík, jenž náležel do bydžovského dekanátu a královéhradeckého archidiakonátu, zasvěcen sv. Václavovi a jeho původními patrony bývali Měničtí z Červené Vsi (též z Červeněvsi). Za husitských válek přišel o faru a ta byla po jejich ukončení obsazena kněžími podobojí a následně utrakvisty. Po třicetileté válce, kdy byl přifařen k Novému Bydžovu, byl nahrazen v roce 1686 novým objektem (podle některých pramenů byl postaven již kolem roku 1660), ale z téhož materiálu. Postaven byl z tzv. trhanic, silných dubových desek získaných podélným štípáním kmenů, jež jsou uloženy na výšku nad sebe. Změnilo se též jeho zasvěcení, jež bylo rozšířeno o sv. Stanislava. Tehdy tu byl též umístěn přemalovaný bydžovský skládací oltář podobojí z počátku 16. století, v jehož středu byla vyobrazena Večeře Páně a po…