Bílá věž v Hradci Králové Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první římsy, i když někteří autoři tuto možnost vylučují. Pak se se stavbou přestalo, a to zejména z finančních důvodů, pro půtky mezi měšťanstvem a panstvem a pro pokutování města králem po roce 1547, aby se s ní opět počalo až v roce 1574 (základ byl slavnostně položen 7. června téhož roku), kdy stály základy věže o rozměrech 10 x 10 m, o síle stěn více než 4 m a práce byly hotové po první římsu. Toto pokračování bylo v rukou stavitele Buriana a kamenického mistra Vlacha, aby podlahy, hranice pro zvon a první krov zhotovil mladoboleslavský mistr Petr. Do roku 1579 byla vystavěna 4 patra, v roce… Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první římsy, i když někteří autoři tuto možnost vylučují. Pak se se stavbou přestalo, a to zejména z finančních důvodů, pro půtky mezi měšťanstvem a panstvem a pro pokutování města králem po roce 1547, aby se s ní opět počalo až v roce 1574 (základ byl slavnostně položen 7. června téhož roku), kdy stály základy věže o rozměrech 10 x 10 m, o síle stěn více než 4 m a práce byly hotové po první římsu. Toto pokračování bylo v rukou stavitele Buriana a kamenického mistra Vlacha, aby podlahy, hranice pro zvon a první krov zhotovil mladoboleslavský mistr Petr. Do roku 1579 byla vystavěna 4 patra, v roce…