<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="49.83573" lon="18.29245">
		<name>Krása a dobrodružství prvního maratonu pohledem "chvostoběžce" - díl druhý.</name>
		<cmt>   V předešlém článku [2] jsem popsal „předstartovní situaci“ a nyní se již mnohem více přiblížím ke dni na který jsem se alespoň trochu pokoušel připravovat minimálně půl roku. Zdaleka ne tak intenzivně a často jak bych si přál, ale alespoň trochu. To, že dokáži zvládnout 50 kilometrové trasy už z dálkových pochodů vím, ale běžet je zcela jiné „kafe“. Jen jednou jsem dokázal vzdálenost přes 40 km více běžet než jít a to byl můj první „soukromý“ maraton, který jsem si zkusil v ideálním běžeckém počasí - v zimě [1]. Do té doby jsem nic tak dlouhého „neběžel“, maximálně do dvaceti kilometrů a tak jsem byl z této netrénovanosti vcelku nervózní. Poslední půlmaraton v Hrabové zhruba 14 dní před startem ostravského maratonu byl v pořádném hicu a byl to vcelku masakr. Někteří to dokonce vzdali, já sice vydržel, ale na pozici předposledního (pocit kdy u člověka jedou „sběrači na kolech“, tedy uzavírající “peloton“ nikomu nepřeji – na druhou stranu mě tímto donutili běžet, i když jsem už ani trochu…</cmt>
		<desc>   V předešlém článku [2] jsem popsal „předstartovní situaci“ a nyní se již mnohem více přiblížím ke dni na který jsem se alespoň trochu pokoušel připravovat minimálně půl roku. Zdaleka ne tak intenzivně a často jak bych si přál, ale alespoň trochu. To, že dokáži zvládnout 50 kilometrové trasy už z dálkových pochodů vím, ale běžet je zcela jiné „kafe“. Jen jednou jsem dokázal vzdálenost přes 40 km více běžet než jít a to byl můj první „soukromý“ maraton, který jsem si zkusil v ideálním běžeckém počasí - v zimě [1]. Do té doby jsem nic tak dlouhého „neběžel“, maximálně do dvaceti kilometrů a tak jsem byl z této netrénovanosti vcelku nervózní. Poslední půlmaraton v Hrabové zhruba 14 dní před startem ostravského maratonu byl v pořádném hicu a byl to vcelku masakr. Někteří to dokonce vzdali, já sice vydržel, ale na pozici předposledního (pocit kdy u člověka jedou „sběrači na kolech“, tedy uzavírající “peloton“ nikomu nepřeji – na druhou stranu mě tímto donutili běžet, i když jsem už ani trochu…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/mista/krasa-a-dobrodruzstvi-prvniho-maratonu-pohledem-chvostobezce-dil-druhy/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>