Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Přelouči Soudí se, že původní románská stavba zde na místě současné sakristie stála již kolem roku 1163, což by měl dokazovat dochovaný fragment obloučkového vlysu na severní straně presbytáře. Ta byla kolem roku 1261 nahrazena gotickým objektem, též kamenným. Kdo měl dříve podací právo, tak to s jistotou nevíme, ale nejspíše šlo od počátku o opatovický benediktinský klášter, jako tomu bylo u mnoha dalších chrámů Páně v širém okolí. Jako farní se pak uvádí v roce 1350, kdy byl odstoupen k litomyšlskému biskupství, avšak v tomto se prameny rozcházejí, neboť jedny podporují zmíněný rok 1350, avšak jiné hovoří až o následujícím roce. V roce 1358 byl zdejší plebán Klement svědkem sporu mezi litomyšlským biskupem a kapitulou o některé statky. Z roku 1390 máme zmínku o plebánu Oldřichovi. Tehdy totiž Markéta z Čečevsi, bydlící již v Přelouči, vyznala, že před několika lety věnovala na výročí kostelu 1,5 lánu rolí v později zašlé vsi Čečevsi se stavením, nábytkem a dobytkem. V… Soudí se, že původní románská stavba zde na místě současné sakristie stála již kolem roku 1163, což by měl dokazovat dochovaný fragment obloučkového vlysu na severní straně presbytáře. Ta byla kolem roku 1261 nahrazena gotickým objektem, též kamenným. Kdo měl dříve podací právo, tak to s jistotou nevíme, ale nejspíše šlo od počátku o opatovický benediktinský klášter, jako tomu bylo u mnoha dalších chrámů Páně v širém okolí. Jako farní se pak uvádí v roce 1350, kdy byl odstoupen k litomyšlskému biskupství, avšak v tomto se prameny rozcházejí, neboť jedny podporují zmíněný rok 1350, avšak jiné hovoří až o následujícím roce. V roce 1358 byl zdejší plebán Klement svědkem sporu mezi litomyšlským biskupem a kapitulou o některé statky. Z roku 1390 máme zmínku o plebánu Oldřichovi. Tehdy totiž Markéta z Čečevsi, bydlící již v Přelouči, vyznala, že před několika lety věnovala na výročí kostelu 1,5 lánu rolí v později zašlé vsi Čečevsi se stavením, nábytkem a dobytkem. V…