Kostel sv. Jana Křtitele ve Svatojanském Újezdě Kostel se v této vsi nacházel již ve 14. století (původně náležel k bydžovskému, nikoliv k jičínskému dekanátu a spolu s ním spadal pod královéhradecký archidiakonát), kdy měl filiálku v Nové vsi. Údajně měl dát zdejší vsi pojmenování, protože původně se měla jmenovat jako Újezd Bořkův (podle Bořka z Poličan a z Nové Vsi). Oba chrámy Páně měly stejného plebána. 12. září 1352 byl posvěcen zdejší oltář i s chrámem Páně, což dokazuje latinský nápis na první desce újezdského misálu, který zní česky takto: "Paměť chrámu Oujezdského, kterého času byl posvěcen. Léta 1352 12. září posvěcen jest tento oltář s chrámem od velebného otce, bratra Jeronýma, z boží a apoštolské stolice milosti biskupa narathenenského, pana Arnošta, arcibiskupa pražského suffragana, v němž uschovány jsou ostatky Kristových sluhů, Jana Křtitele, Mauritia, matky Alžběty a Marty panny blahoslavené. Titul pak sv. Jana Křtitele jest naznamenán." 2. září 1354 byl dosavadní farář Ota (též zapisován jako… Kostel se v této vsi nacházel již ve 14. století (původně náležel k bydžovskému, nikoliv k jičínskému dekanátu a spolu s ním spadal pod královéhradecký archidiakonát), kdy měl filiálku v Nové vsi. Údajně měl dát zdejší vsi pojmenování, protože původně se měla jmenovat jako Újezd Bořkův (podle Bořka z Poličan a z Nové Vsi). Oba chrámy Páně měly stejného plebána. 12. září 1352 byl posvěcen zdejší oltář i s chrámem Páně, což dokazuje latinský nápis na první desce újezdského misálu, který zní česky takto: "Paměť chrámu Oujezdského, kterého času byl posvěcen. Léta 1352 12. září posvěcen jest tento oltář s chrámem od velebného otce, bratra Jeronýma, z boží a apoštolské stolice milosti biskupa narathenenského, pana Arnošta, arcibiskupa pražského suffragana, v němž uschovány jsou ostatky Kristových sluhů, Jana Křtitele, Mauritia, matky Alžběty a Marty panny blahoslavené. Titul pak sv. Jana Křtitele jest naznamenán." 2. září 1354 byl dosavadní farář Ota (též zapisován jako…