Triangulační body na Děčínském Sněžníku. U zeleně značené cesty vedoucí od rozhledny na Děčínském Sněžníku do obce Sněžník, v místě kde cesta odbočuje z náhorní plošiny, stojí nízký pískovcový mezník čtvercového půdorysu. Na stranách mezníku jsou vyryty nápisy a letopočet 1808.Jde o základní bod trigonometrické katastrální sítě při druhém vojenském mapování v letech 1806 – 1811. Když se v roce 1862 připravovala středoevropská triangulační síť byl Děčínský Sněžník vybrán jako důležitý výškový bod. Zalesněná stolová hora ale nikde nenabízela místo s volným výhledem pro umístění triangulačního bodu. Nabízela se dvě řešení. Buď vykácet lesní průseky nasměrované k dalším vrcholům v Čechách a Sasku, nebo postavit dřevěnou věž. Majitel zdejšího panství hrabě František Antonín Thun rozhodl, aby se postavila kamenná věž, která bude zároveň sloužit jako rozhledna. Rozhledna byla postavena v roce 1864 a stala se tak trigonometrickým bodem I. řádu. U zeleně značené cesty vedoucí od rozhledny na Děčínském Sněžníku do obce Sněžník, v místě kde cesta odbočuje z náhorní plošiny, stojí nízký pískovcový mezník čtvercového půdorysu. Na stranách mezníku jsou vyryty nápisy a letopočet 1808.Jde o základní bod trigonometrické katastrální sítě při druhém vojenském mapování v letech 1806 – 1811. Když se v roce 1862 připravovala středoevropská triangulační síť byl Děčínský Sněžník vybrán jako důležitý výškový bod. Zalesněná stolová hora ale nikde nenabízela místo s volným výhledem pro umístění triangulačního bodu. Nabízela se dvě řešení. Buď vykácet lesní průseky nasměrované k dalším vrcholům v Čechách a Sasku, nebo postavit dřevěnou věž. Majitel zdejšího panství hrabě František Antonín Thun rozhodl, aby se postavila kamenná věž, která bude zároveň sloužit jako rozhledna. Rozhledna byla postavena v roce 1864 a stala se tak trigonometrickým bodem I. řádu.