Chvalčov - kaple sv.Cyrila a Metoděje Chvalčov je velkou obcí s 1600 obyvateli, rozprostírající se v hlubokém údolí Bystřičky mezi Hostýnem a posledními výběžky Hostýnských vrchů, které sem spadají z hřebene táhnoucího se až od Kelčského Javorníku. Zástavba Chvalčova plynule navazuje na zástavbu města Bystřice pod Hostýnem, od nějž je oddělena toliko železniční tratí vedoucí z Hulína do Valašského Meziříčí. V análech je ves poprvé vzpomínána LP 1447, kdy spadala pod hrad Obřany. Později se stala součástí bystřického panství. Roku 1951 ke Chvalčovu připojena Chvalčova Lhota. V polovině sedmdesátých let se obec stala místní částí Bystřice pod Hostýnem. Občané tomu nebyli rádi, protože prosperující ves se najednou stala jeho neudržovaným předměstím a z většiny plánů (zbudování obchodů, dětského hřiště, parku, tělocvičny a parkovišť) za tohoto „spojenectví“ sešlo. Chvalčov se stal opět samostatnou obcí roku 1990.   Chvalčov je velkou obcí s 1600 obyvateli, rozprostírající se v hlubokém údolí Bystřičky mezi Hostýnem a posledními výběžky Hostýnských vrchů, které sem spadají z hřebene táhnoucího se až od Kelčského Javorníku. Zástavba Chvalčova plynule navazuje na zástavbu města Bystřice pod Hostýnem, od nějž je oddělena toliko železniční tratí vedoucí z Hulína do Valašského Meziříčí. V análech je ves poprvé vzpomínána LP 1447, kdy spadala pod hrad Obřany. Později se stala součástí bystřického panství. Roku 1951 ke Chvalčovu připojena Chvalčova Lhota. V polovině sedmdesátých let se obec stala místní částí Bystřice pod Hostýnem. Občané tomu nebyli rádi, protože prosperující ves se najednou stala jeho neudržovaným předměstím a z většiny plánů (zbudování obchodů, dětského hřiště, parku, tělocvičny a parkovišť) za tohoto „spojenectví“ sešlo. Chvalčov se stal opět samostatnou obcí roku 1990.