Kostel sv. Václava, mučedníka v Dobrušce Původní dřevěný kostel byl zasvěcen Panně Marii a zmínky o něm pochází již z roku 1350. Některé dobové prameny ho datují až do 10. století, ale toto období se mi osobně zdá přehnané. V roce 1361 byl již středem rozsáhlého dobrušského dekanátu, k němuž náleželo 36 far v širém okolí, dokonce i kladský Levín. Tehdejším plebánem a děkanem současně byl kněz Domek, za něhož Mutina a Sezema z Dobrušky rozmnožili zádušní nadání kostela, aby mohl plebán držet třetího vikáře. Roku 1372 nastoupil po zemřelém Domku kněz Vít z Kopaniny, který si o 2 roky později směnil faru s knězem Zvěstem, kanovníkem vyšehradským (tehdy zapsáno jako vešehradským). Plebán Zvěst si vyměnil místo s knězem Bedřichem z Písku v roce 1379. Z roku 1386 pochází zmínka o plebánu Mikoláši, jenž je zapsán jako svědek v soudních aktech. V roce 1398 byl plebánem Ctibor, který sem přišel od sv. Petra v Hradci Králové. Roku 1408 působil v Dobrušce plebán Záviš. Ten zemřel v roce 1411 a byl nahrazen knězem… Původní dřevěný kostel byl zasvěcen Panně Marii a zmínky o něm pochází již z roku 1350. Některé dobové prameny ho datují až do 10. století, ale toto období se mi osobně zdá přehnané. V roce 1361 byl již středem rozsáhlého dobrušského dekanátu, k němuž náleželo 36 far v širém okolí, dokonce i kladský Levín. Tehdejším plebánem a děkanem současně byl kněz Domek, za něhož Mutina a Sezema z Dobrušky rozmnožili zádušní nadání kostela, aby mohl plebán držet třetího vikáře. Roku 1372 nastoupil po zemřelém Domku kněz Vít z Kopaniny, který si o 2 roky později směnil faru s knězem Zvěstem, kanovníkem vyšehradským (tehdy zapsáno jako vešehradským). Plebán Zvěst si vyměnil místo s knězem Bedřichem z Písku v roce 1379. Z roku 1386 pochází zmínka o plebánu Mikoláši, jenž je zapsán jako svědek v soudních aktech. V roce 1398 byl plebánem Ctibor, který sem přišel od sv. Petra v Hradci Králové. Roku 1408 působil v Dobrušce plebán Záviš. Ten zemřel v roce 1411 a byl nahrazen knězem…