Kopec Velbaba Tento částečně zalesněný hřbet o nadmořské výšce 464,2 m n. m. (dříve bylo udáváno až 481 m n. m., ale přesnějšími měřeními byla zjištěna ta nynější, i když se současným vybavením bychom nejspíše zjistili opět jinou nadmořskou výšku), který se nachází na přechodu mezi kenozoickými křemennými pískovci (vrch) a paleozoickými pískovci, slepenci a prachovci (západní, jižní a východní svahy), by se dal zařadit mezi symboly města Úpice, neboť již od dávných dob byl úzce spojen v mnoha oblastech se životem místních obyvatel, kteří sem situovali pohanské božiště, přičemž zdejší osídlení může být stejně staré jako Úpice sama. Zmiňme jen, že mezi nejstarší známá jména úpických obyvatel náleží rovněž Fabian Velbabský, o němž nacházíme zmínky k roku 1555. V roce 1617 zakoupil Matěj Bělina od Mikoláše Teychmana dědičně pustinu Velbabskou s chalupou, s loukou a 2 hájky.Dříve byl celý tento kopec kompletně zalesněn, ale od 16. století byly postupně jeho svahy žďářeny… Tento částečně zalesněný hřbet o nadmořské výšce 464,2 m n. m. (dříve bylo udáváno až 481 m n. m., ale přesnějšími měřeními byla zjištěna ta nynější, i když se současným vybavením bychom nejspíše zjistili opět jinou nadmořskou výšku), který se nachází na přechodu mezi kenozoickými křemennými pískovci (vrch) a paleozoickými pískovci, slepenci a prachovci (západní, jižní a východní svahy), by se dal zařadit mezi symboly města Úpice, neboť již od dávných dob byl úzce spojen v mnoha oblastech se životem místních obyvatel, kteří sem situovali pohanské božiště, přičemž zdejší osídlení může být stejně staré jako Úpice sama. Zmiňme jen, že mezi nejstarší známá jména úpických obyvatel náleží rovněž Fabian Velbabský, o němž nacházíme zmínky k roku 1555. V roce 1617 zakoupil Matěj Bělina od Mikoláše Teychmana dědičně pustinu Velbabskou s chalupou, s loukou a 2 hájky.Dříve byl celý tento kopec kompletně zalesněn, ale od 16. století byly postupně jeho svahy žďářeny…