Po stopách lignitu na Ratíškovicku Jihomoravské Ratíškovice jsou již po staletí spjaty s pěstováním a zpracováním vinné révy. Letos je to však již 200 let, co byla na pozemcích mezi Ratíškovicemi a Dubňany objevena ložiska lignitu a začala se zde rozvíjet i hornická činnost.Lignit, toto méně kvalitní hnědé uhlí, byl v první polovině 19. století a vlastně i v dobách pozdějších, velice zádanou surovinou pro tehdy mohutně se rozvíjející průmysl. Uhelná sloj, nacházející se v hloubce přes 200 metrů pod povrchem byla těžena hlubinně v několika dolech. Významným mezníkem pro zdejší hornickou činnost byl rok 1932, kdy mezi těžaře vstupuje koncern firmy Baťa. Postupně od majitelů dolů skoupí jejich báňská oprávnění a následně v roce 1934 otvírá u Ratíškovic Důl Tomáš. Po znárodnění dolů po druhé světové válce těžba pokračuje. Důl Tomáš byl vytěžen a uzavřen v roce 1952 a na jeho činnost navazuje nově otevřený Důl 1. máje u Dubňan.Těžba zde probíhá až do roku 1991, kdy je celé důlní dílo vytěženo.Putování za historií a po… Jihomoravské Ratíškovice jsou již po staletí spjaty s pěstováním a zpracováním vinné révy. Letos je to však již 200 let, co byla na pozemcích mezi Ratíškovicemi a Dubňany objevena ložiska lignitu a začala se zde rozvíjet i hornická činnost.Lignit, toto méně kvalitní hnědé uhlí, byl v první polovině 19. století a vlastně i v dobách pozdějších, velice zádanou surovinou pro tehdy mohutně se rozvíjející průmysl. Uhelná sloj, nacházející se v hloubce přes 200 metrů pod povrchem byla těžena hlubinně v několika dolech. Významným mezníkem pro zdejší hornickou činnost byl rok 1932, kdy mezi těžaře vstupuje koncern firmy Baťa. Postupně od majitelů dolů skoupí jejich báňská oprávnění a následně v roce 1934 otvírá u Ratíškovic Důl Tomáš. Po znárodnění dolů po druhé světové válce těžba pokračuje. Důl Tomáš byl vytěžen a uzavřen v roce 1952 a na jeho činnost navazuje nově otevřený Důl 1. máje u Dubňan.Těžba zde probíhá až do roku 1991, kdy je celé důlní dílo vytěženo.Putování za historií a po…