Prakšickou vrchovinou z Prakšic do Pašovic Před polovinou měsíce jsem se v krásném májovém všedním dni rozhodl využít zdravotní vycházku k výletu do Prakšické vrchoviny (podcelku rozlehlých Vizovických vrchů), konkrétně na Uherskobrodsko. Půl hodiny po poledni nástup do busu, který řídila šikovná paní řidička. V půli cesty ze Zlína do Prakšic došlo k výměně šoférů, ale ten původní rodu ženského pokračuje v cestě dál. Následoval sjezd do obce, kde nastoupilo podivné rozježené cérčisko vymóděné ve stylu dnes už bájného hnutí hippies. Děvčica si koupila lístek, pak si povšimla vedle sedící paní řidičky a s hlasitým popěvkem známého hitu od Vaška Neckáře - „Chci tě líbat!“ se k ní vrhla a pokoušela se svůj úmysl realizovat. Paní řidička se naštěstí ubránila a jen co švihlá dívčina popošla dál do busu, obrátila se s výčitkou na kolegu: „Ty jí nevysadíš?“ „Ále- vždyť ona za to přece nemůže...“ Jeli jsme dál a na návrší minuli velikou a skvostnou barokní sochu, po jejímž spatření padlo rozhodnutí, že se k ní dneska musím… Před polovinou měsíce jsem se v krásném májovém všedním dni rozhodl využít zdravotní vycházku k výletu do Prakšické vrchoviny (podcelku rozlehlých Vizovických vrchů), konkrétně na Uherskobrodsko. Půl hodiny po poledni nástup do busu, který řídila šikovná paní řidička. V půli cesty ze Zlína do Prakšic došlo k výměně šoférů, ale ten původní rodu ženského pokračuje v cestě dál. Následoval sjezd do obce, kde nastoupilo podivné rozježené cérčisko vymóděné ve stylu dnes už bájného hnutí hippies. Děvčica si koupila lístek, pak si povšimla vedle sedící paní řidičky a s hlasitým popěvkem známého hitu od Vaška Neckáře - „Chci tě líbat!“ se k ní vrhla a pokoušela se svůj úmysl realizovat. Paní řidička se naštěstí ubránila a jen co švihlá dívčina popošla dál do busu, obrátila se s výčitkou na kolegu: „Ty jí nevysadíš?“ „Ále- vždyť ona za to přece nemůže...“ Jeli jsme dál a na návrší minuli velikou a skvostnou barokní sochu, po jejímž spatření padlo rozhodnutí, že se k ní dneska musím…