Třeboň – Josef Šusta (pomník) Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard, Jakub Krčín – a Josef Šusta. Ta jména spolu souvisí místem působení, trošku méně jejich činností. Ty první tři máme v povědomí jako stavitele rybníků, případně vodohospodáře. Nicméně ti zmínění žili v období renesance a jak to bylo i v té době obvyklé, museli rozumět i vedlejším oborům. Josef Šusta (1835–1914) to měl trošku jednodušší, v době jeho života už byly rybníky hotové (ovšem vždy bylo nutné je udržovat). Josefa Šustu totiž můžeme považovat za zakladatele moderního českého rybníkářství. Vzděláním byl zemědělec, agronom a nakonec i částečně zoolog. Vypracoval se až na ředitele panství Třeboň ve službách Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu. Díky praxi v chovu ryb se vypracoval na předního evropského odborníka (i světového). Značnou energii pohltilo jeho studium kapra, kdy zjistil, že tato ryba není pouhým býložravcem, ale vlastně všežravcem (žere i drobné živočich ve vodě). Upravil tak i podávání krmiva do rybníků. K jeho úspěchům můžeme… Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard, Jakub Krčín – a Josef Šusta. Ta jména spolu souvisí místem působení, trošku méně jejich činností. Ty první tři máme v povědomí jako stavitele rybníků, případně vodohospodáře. Nicméně ti zmínění žili v období renesance a jak to bylo i v té době obvyklé, museli rozumět i vedlejším oborům. Josef Šusta (1835–1914) to měl trošku jednodušší, v době jeho života už byly rybníky hotové (ovšem vždy bylo nutné je udržovat). Josefa Šustu totiž můžeme považovat za zakladatele moderního českého rybníkářství. Vzděláním byl zemědělec, agronom a nakonec i částečně zoolog. Vypracoval se až na ředitele panství Třeboň ve službách Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu. Díky praxi v chovu ryb se vypracoval na předního evropského odborníka (i světového). Značnou energii pohltilo jeho studium kapra, kdy zjistil, že tato ryba není pouhým býložravcem, ale vlastně všežravcem (žere i drobné živočich ve vodě). Upravil tak i podávání krmiva do rybníků. K jeho úspěchům můžeme…