Kostel sv. Štěpána, prvomučedníka ve Velkém Třebešově Zdejší kostel byl již ve 14. století farním, přičemž byl opatřený zvláštním plebánem, který patřil pod dobrušského děkana a královéhradeckého arciděkana. Poprvé byl zmíněn roku 1355 pod patronátem Alberta z Rýzmburka. V letech 1384-1405 odváděl 3 groše papežského desátku. Roku 1355 třebešovský plebán uváděl plebána v Náchodě. V roce 1361 byl zdejší kněz Jan dosazen za plebána do Orlice. 20. července 1386 dosadil probošt jaroměřského kláštera Jakub klášterníka Mikuláše za plebána do Třebešova. Roku 1391 si třebešovský plebán Jan směnil místo s Benešem, oltářníkem u sv. Kateřiny v Častolovicích, a to s povolením probošta jaroměřského kláštera Jakuba, převora Henlina a ostatních řeholních bratří. O 6 let později zemřel třebešovský plebán Petr a na jeho místo dosadil jaroměřský klášter klášterníka Jana Pecolda, rodáka ze Dvora Králové nad Labem. 29. září 1409 odkázal Pešík řečený Chřipta ze Zblova půl kopy grošů ročního úroku na svém zboží Miskolezech ke kostelu v… Zdejší kostel byl již ve 14. století farním, přičemž byl opatřený zvláštním plebánem, který patřil pod dobrušského děkana a královéhradeckého arciděkana. Poprvé byl zmíněn roku 1355 pod patronátem Alberta z Rýzmburka. V letech 1384-1405 odváděl 3 groše papežského desátku. Roku 1355 třebešovský plebán uváděl plebána v Náchodě. V roce 1361 byl zdejší kněz Jan dosazen za plebána do Orlice. 20. července 1386 dosadil probošt jaroměřského kláštera Jakub klášterníka Mikuláše za plebána do Třebešova. Roku 1391 si třebešovský plebán Jan směnil místo s Benešem, oltářníkem u sv. Kateřiny v Častolovicích, a to s povolením probošta jaroměřského kláštera Jakuba, převora Henlina a ostatních řeholních bratří. O 6 let později zemřel třebešovský plebán Petr a na jeho místo dosadil jaroměřský klášter klášterníka Jana Pecolda, rodáka ze Dvora Králové nad Labem. 29. září 1409 odkázal Pešík řečený Chřipta ze Zblova půl kopy grošů ročního úroku na svém zboží Miskolezech ke kostelu v…