Čáslav, pomník Matouše Ulického. Když se prochází z čáslavského náměstí Jana Žižky ke kostelu sv. Petra a Pavla, nelze minout kamenný pomník, který připomíná Matouše Ulického. První otázka, kterou si člověk položí je, kdo to vůbec byl. V současnosti je to poměrně jednoduché něco dohledat a tak výsledkem je, že Matouš Ulický byl kališnický kněz, který ve městě působil také jako děkan kostela sv. Petra a Pavla. Narodil se v roce 1580. V době rekatolizace odešel do ciziny, ale po čase se vrátil. Stal se jedním z vůdců selského povstání v letech 1626 – 1627. Povstání skončilo bitvou na Neštětické hoře a Matouš Ulický byl zajat. Byl odsouzen k trestu smrti a 11. září 1627 byl v Čáslavi popraven. Pomník, který jeho osobu připomíná byl postaven v roce 1925 podle návrhu B. Kozáka a kamenické práce provedl V. Borovička. Zajímavé je, že o Ulickém psali spisovatelé Adolf Heyduk a Jaroslav Vrchlický. Když se prochází z čáslavského náměstí Jana Žižky ke kostelu sv. Petra a Pavla, nelze minout kamenný pomník, který připomíná Matouše Ulického. První otázka, kterou si člověk položí je, kdo to vůbec byl. V současnosti je to poměrně jednoduché něco dohledat a tak výsledkem je, že Matouš Ulický byl kališnický kněz, který ve městě působil také jako děkan kostela sv. Petra a Pavla. Narodil se v roce 1580. V době rekatolizace odešel do ciziny, ale po čase se vrátil. Stal se jedním z vůdců selského povstání v letech 1626 – 1627. Povstání skončilo bitvou na Neštětické hoře a Matouš Ulický byl zajat. Byl odsouzen k trestu smrti a 11. září 1627 byl v Čáslavi popraven. Pomník, který jeho osobu připomíná byl postaven v roce 1925 podle návrhu B. Kozáka a kamenické práce provedl V. Borovička. Zajímavé je, že o Ulickém psali spisovatelé Adolf Heyduk a Jaroslav Vrchlický.