Zelená brána v Pardubicích Jednou z památek na pardubické hradby je Zelená brána, dříve nazývaná jako Pražská, neboť se pod ní procházelo z rynku cestou na Prahu. Vystavět ji dal Vilém z Pernštejna po velkém požáru roku 1507, a opět jeho syn Jan z Pernštejna v roce 1533 po druhém požáru, po kterém celé město až na 5 domů lehlo popelem. Stavitelem první brány byl mistr Pavel, té druhé, jež vznikla v letech 1534-1538 na zbylém spodku své předchůdkyně, mistr Jiřík z Olomouce, který skutečně pocházel odněkud z Moravy. Původní brána se nejspíše nelišila od Bílé brány, jež se nacházela na severovýchodní straně města nedaleko předhradí a podle níž bylo pojmenováno Bělobranské čili Bílé Předměstí. Postavena byla rovněž za Viléma z Pernštejna, naposledy opravena roku 1807 a kvůli tomu, že překážela volnému průjezdu těžkých povozů, byla zbourána v srpnu 1840, neboť rozšíření jejího průchodu nebylo možné. Podobně málem dopadla rovněž Zelená brána. Ta však měla hlouběji položenou dlažbu a po otesání… Jednou z památek na pardubické hradby je Zelená brána, dříve nazývaná jako Pražská, neboť se pod ní procházelo z rynku cestou na Prahu. Vystavět ji dal Vilém z Pernštejna po velkém požáru roku 1507, a opět jeho syn Jan z Pernštejna v roce 1533 po druhém požáru, po kterém celé město až na 5 domů lehlo popelem. Stavitelem první brány byl mistr Pavel, té druhé, jež vznikla v letech 1534-1538 na zbylém spodku své předchůdkyně, mistr Jiřík z Olomouce, který skutečně pocházel odněkud z Moravy. Původní brána se nejspíše nelišila od Bílé brány, jež se nacházela na severovýchodní straně města nedaleko předhradí a podle níž bylo pojmenováno Bělobranské čili Bílé Předměstí. Postavena byla rovněž za Viléma z Pernštejna, naposledy opravena roku 1807 a kvůli tomu, že překážela volnému průjezdu těžkých povozů, byla zbourána v srpnu 1840, neboť rozšíření jejího průchodu nebylo možné. Podobně málem dopadla rovněž Zelená brána. Ta však měla hlouběji položenou dlažbu a po otesání…