Jehlický vrch V místech mezi Nechanicemi, Dolním Přímem a Stěžerami se jedná o druhý nejvyšší vrch, který dosahuje 302,4 m n. m. a původně býval nazýván jako Jehlický kopec, a to od toho, že se vypíná nedaleko osady Jehlice. V některých zápisech však nalezneme ještě verzi kopec Jehlice, případně Jehličky a používané je do dnešní doby též lidové pojmenování Jehličák. Pouze Stínec nedaleko Stěžírek je se svými 303,6 m n. m. vyšší. Co se týká geologické stavby, tak ta je dostatečně pestrá, protože jeho střed je tvořen pleistocénními písky a štěrky, na něž ze západu, jihu a jihovýchodu navazují svrchně křídové vápnité jílovce, slínovce a vápnité prachovce koniacko-santonského stupně. Naopak východním směrem nalezneme kamenitý až hlinito-kamenitý sediment kvartérního původu.Tato vyvýšenina byla od nepaměti zalesněná a náležela zdejší vrchnosti, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz V místech mezi Nechanicemi, Dolním Přímem a Stěžerami se jedná o druhý nejvyšší vrch, který dosahuje 302,4 m n. m. a původně býval nazýván jako Jehlický kopec, a to od toho, že se vypíná nedaleko osady Jehlice. V některých zápisech však nalezneme ještě verzi kopec Jehlice, případně Jehličky a používané je do dnešní doby též lidové pojmenování Jehličák. Pouze Stínec nedaleko Stěžírek je se svými 303,6 m n. m. vyšší. Co se týká geologické stavby, tak ta je dostatečně pestrá, protože jeho střed je tvořen pleistocénními písky a štěrky, na něž ze západu, jihu a jihovýchodu navazují svrchně křídové vápnité jílovce, slínovce a vápnité prachovce koniacko-santonského stupně. Naopak východním směrem nalezneme kamenitý až hlinito-kamenitý sediment kvartérního původu.Tato vyvýšenina byla od nepaměti zalesněná a náležela zdejší vrchnosti, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz