Ze Lhotky u Zlína do Hostišové Dnes je poslední den „aprílového“ měsíce, úterý, venku pěkně (až na ten chvilkový nárazový vítr)... a tak se, přestože mne od rána píchá v koleně, na naplánovanou kratší túru přece jen vydávám. Trolejbusem č.6 jsem se z Jižňáků přesunul na malenovickou křižovatku a po chvilce čekání přestoupil na spoj MHD Nr.52. Ten zamířil nejprve do Tečovic. Na konci obce jsme minuli vzácný románsko-gotický kostelík sv.Jakuba a před nejbližším rozcestí za ním zmáčknul tlačítko výstupu. Spoj sice pokračoval dál do Lhotky až na náves, já si ale chtěl obec projít celou. Nejprve mne čekalo mírné stoupání po silnici k jejímu okraji, odkud se otvíral výhled i na její protější místní část – osadu Chlum, no a pak už jsem pomalu po chodníku pajdal do středu vísky.   Lhotka u Zlína je malou dědinkou, jejíž zástavba je rozložena v mělkém údolí potoka Hostišovky v oblasti, tvořící rozhraní mezi kopcovitým Valašskem a pahorkovitou a rovinatou Hanou. Je místní částí Zlína, od jehož středu je vzdálena 5.5… Dnes je poslední den „aprílového“ měsíce, úterý, venku pěkně (až na ten chvilkový nárazový vítr)... a tak se, přestože mne od rána píchá v koleně, na naplánovanou kratší túru přece jen vydávám. Trolejbusem č.6 jsem se z Jižňáků přesunul na malenovickou křižovatku a po chvilce čekání přestoupil na spoj MHD Nr.52. Ten zamířil nejprve do Tečovic. Na konci obce jsme minuli vzácný románsko-gotický kostelík sv.Jakuba a před nejbližším rozcestí za ním zmáčknul tlačítko výstupu. Spoj sice pokračoval dál do Lhotky až na náves, já si ale chtěl obec projít celou. Nejprve mne čekalo mírné stoupání po silnici k jejímu okraji, odkud se otvíral výhled i na její protější místní část – osadu Chlum, no a pak už jsem pomalu po chodníku pajdal do středu vísky.   Lhotka u Zlína je malou dědinkou, jejíž zástavba je rozložena v mělkém údolí potoka Hostišovky v oblasti, tvořící rozhraní mezi kopcovitým Valašskem a pahorkovitou a rovinatou Hanou. Je místní částí Zlína, od jehož středu je vzdálena 5.5…