Za skalními vyhlídkami nad řekou Labe Neboli také putování nad Porta Bohemicou. Nastal opět den, kdy se sluníčko rozhodlo před nástupem zimy ukázat své hřejivé paprsky. Po předchozích sychravých dnech jsem tedy tento den nemínil promarnit nějakým posedáváním a vyrazil jsem se podívat na naši řeku Labe- z výhlídek, o kterých jsem zatím pouze slyšel, teď tedy ještě zbývalo, abych se do míst se skalními vyhlídkami dostavil osobně. Ráno jsem se někdy kolem půl osmé vyhrabal z postele, opět venku obstaral, co bylo třeba, zatopil jsem v kamnech, nasnídal se a ještě, než jsem i z fenkou Rinou vyrazil, tak jsem své ztuhlé tělo šel rozhýbat se sekerou v ruce a dřívím pod ní. Ono, aby bylo v chalupě teploučko, tak je také zapotřebí ho nějak zajistit. Něco jsem tedy nasekal a pak už jsme tedy z Rinou vyrazili na procházku. Nasměrovali jsme si to směr Chotiměř a pak na vrch Dobrá, námi domácími nazývaný Dobraj, proto ho i tak dál v článku budu takto nazývat. Jedná se o rozložitý… Neboli také putování nad Porta Bohemicou. Nastal opět den, kdy se sluníčko rozhodlo před nástupem zimy ukázat své hřejivé paprsky. Po předchozích sychravých dnech jsem tedy tento den nemínil promarnit nějakým posedáváním a vyrazil jsem se podívat na naši řeku Labe- z výhlídek, o kterých jsem zatím pouze slyšel, teď tedy ještě zbývalo, abych se do míst se skalními vyhlídkami dostavil osobně. Ráno jsem se někdy kolem půl osmé vyhrabal z postele, opět venku obstaral, co bylo třeba, zatopil jsem v kamnech, nasnídal se a ještě, než jsem i z fenkou Rinou vyrazil, tak jsem své ztuhlé tělo šel rozhýbat se sekerou v ruce a dřívím pod ní. Ono, aby bylo v chalupě teploučko, tak je také zapotřebí ho nějak zajistit. Něco jsem tedy nasekal a pak už jsme tedy z Rinou vyrazili na procházku. Nasměrovali jsme si to směr Chotiměř a pak na vrch Dobrá, námi domácími nazývaný Dobraj, proto ho i tak dál v článku budu takto nazývat. Jedná se o rozložitý…