Dům čp. 5 na nám. Československé armády v Jaroměři Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše v teoriích a nedoložitelných spiscích různých autorů. Důkazy možná chybějí i kvůli tomu, že dřívější domy byly převážně roubené, o čemž hovoří také Jan Stanislav Polický ve svém díle "Kniha o Jaroměři": "Skrze zeď, kterou město bylo obehnáno, vedlo více forten čili průchodů, tak v náměstí (v místech radnice) k Labi a na předměstí svatojakubském jedna pod mostem u velkého kostela a jedna mezi čís. 30 a 29. Většina domů byla ze dřeva a kryty byly vesměs šindelem, byly úzké, ale hluboké, okna byla nezasklená, avšak s okenicemi, neboť sklo bylo tenkráte velice drahé, někde roh zastával sklo.… Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše v teoriích a nedoložitelných spiscích různých autorů. Důkazy možná chybějí i kvůli tomu, že dřívější domy byly převážně roubené, o čemž hovoří také Jan Stanislav Polický ve svém díle "Kniha o Jaroměři": "Skrze zeď, kterou město bylo obehnáno, vedlo více forten čili průchodů, tak v náměstí (v místech radnice) k Labi a na předměstí svatojakubském jedna pod mostem u velkého kostela a jedna mezi čís. 30 a 29. Většina domů byla ze dřeva a kryty byly vesměs šindelem, byly úzké, ale hluboké, okna byla nezasklená, avšak s okenicemi, neboť sklo bylo tenkráte velice drahé, někde roh zastával sklo.…