Národní památník na Vítkově Jde o funkcionalistický památník československých legionářů a národního odboje v období 1. světové války podle projektu arcitekta Jana Zázvorky, který ho navrhl jako monumentální vysokou blokovou stavbu s žulovým obkladem, jejíž interiér je pokryt mozaikami podle Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského, Vladimíra Sychry a rovněž plastickými reliéfy Karla Pokorného. Hrubě byla vybudována v letech 1929-1933, ale úplného interiérového dokončení se dočkala až v roce 1938, kdy měla být slavnostně otevřena u příležitosti 20 let trvání ČSR, k čemuž však kvůli tragickým mnichovským událostem již nedošlo. K jejímu rozšíření došlo v letech 1946-1949, roku 1950 byla v jejím čele umístěna bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova podle modelu Bohumila Kafky a roku 1955 byl dokončen přístavek se síní Sovětské armády. Nejvíce známou se však stala díky tomu, že se zde v letech 1954-1962 nacházelo mauzoleum Klementa Gottwalda, 22. prosince 1964 byla zapsána do státního seznamu… Jde o funkcionalistický památník československých legionářů a národního odboje v období 1. světové války podle projektu arcitekta Jana Zázvorky, který ho navrhl jako monumentální vysokou blokovou stavbu s žulovým obkladem, jejíž interiér je pokryt mozaikami podle Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského, Vladimíra Sychry a rovněž plastickými reliéfy Karla Pokorného. Hrubě byla vybudována v letech 1929-1933, ale úplného interiérového dokončení se dočkala až v roce 1938, kdy měla být slavnostně otevřena u příležitosti 20 let trvání ČSR, k čemuž však kvůli tragickým mnichovským událostem již nedošlo. K jejímu rozšíření došlo v letech 1946-1949, roku 1950 byla v jejím čele umístěna bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova podle modelu Bohumila Kafky a roku 1955 byl dokončen přístavek se síní Sovětské armády. Nejvíce známou se však stala díky tomu, že se zde v letech 1954-1962 nacházelo mauzoleum Klementa Gottwalda, 22. prosince 1964 byla zapsána do státního seznamu…