Od Filmových ateliérů k rytíři Milošovi a Kudlovskému vodopádu   Po laparoskopické operaci kolene na zlínské EU Klinice (dříve nemocnice Atlas) následoval týdenní klid doma a po další kontrole u chirurga a návštěvě obvodní doktorky jsem od ní konečně dostal alespoň hodinové vycházky. Trávil jsem je okruhy po sídlišti Jižní svahy a zprvu se jednalo opravdu jen o pajdání, neboť svéhlavé koleno odmítalo poslouchat. Navíc se mi v něm tvořila voda. Jenže na vytahování injekcí jí bylo málo, takže nezbylo než ledovat a zobat prášky. Po uplynutí tři a půl týdne od zákroku už to bylo s chůzí o něco lepší a lékařka mi předepsala „normální“ dlouhé vycházky. Cíl té nejbližší jsem přitom měl naplánován už dlouho předem: na internetu se totiž na mapách.cz u Kudlova objevila ikonka vodopádu a já od té chvíle toužil tento naprosto neznámý (leč unikátní) div zlínské přírody co nejdříve navštívit. Musel jsem ale počkat až do pondělka 22.dubna, protože ještě o víkendu na valašských horách a okolních vyšších kopcích…   Po laparoskopické operaci kolene na zlínské EU Klinice (dříve nemocnice Atlas) následoval týdenní klid doma a po další kontrole u chirurga a návštěvě obvodní doktorky jsem od ní konečně dostal alespoň hodinové vycházky. Trávil jsem je okruhy po sídlišti Jižní svahy a zprvu se jednalo opravdu jen o pajdání, neboť svéhlavé koleno odmítalo poslouchat. Navíc se mi v něm tvořila voda. Jenže na vytahování injekcí jí bylo málo, takže nezbylo než ledovat a zobat prášky. Po uplynutí tři a půl týdne od zákroku už to bylo s chůzí o něco lepší a lékařka mi předepsala „normální“ dlouhé vycházky. Cíl té nejbližší jsem přitom měl naplánován už dlouho předem: na internetu se totiž na mapách.cz u Kudlova objevila ikonka vodopádu a já od té chvíle toužil tento naprosto neznámý (leč unikátní) div zlínské přírody co nejdříve navštívit. Musel jsem ale počkat až do pondělka 22.dubna, protože ještě o víkendu na valašských horách a okolních vyšších kopcích…