Kostel sv. Gotharda ve Vysokém Chvojně První písemná zmínka o kostele by měla pocházet ze zprávy probošta Vyšehradského kláštera z roku 1139, ale různí autoři se k tomuto staví rozdílným způsobem, např. František Palacký tvrdil, že v tomto záznamu nejde o toto Chvojno, ale předměstí dnešního Dvora Králové nad Labem. Naopak profesoři Josef Žemlička (UK) a Vladimír Wolf (UHK) souhlasí s tím, že v tomto zápise jde skutečně o ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoke-chvojno--2/detail":##Vysoké Chvojno##:/a:##, což potvrdil v roce 1996 průzkum katedry historie UHK, který objevil řadu artefaktů z 1. poloviny 12. století. Tento kostel býval farním již v roce 1340, kdy zde působil plebán Mikoláš a Jindřich z Lichtenburka s bratry dal kostelu 6 kop úroku „z městečka našeho Chvojna“ za 2 lány v Čankovicích, jež od dávných dob náležely ke kostelu. Tehdy se však jednalo pouze o dřevěnou stavbu. Toho času spadal kostel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1364 byl po smrti zdejšího plebána Simona… První písemná zmínka o kostele by měla pocházet ze zprávy probošta Vyšehradského kláštera z roku 1139, ale různí autoři se k tomuto staví rozdílným způsobem, např. František Palacký tvrdil, že v tomto záznamu nejde o toto Chvojno, ale předměstí dnešního Dvora Králové nad Labem. Naopak profesoři Josef Žemlička (UK) a Vladimír Wolf (UHK) souhlasí s tím, že v tomto zápise jde skutečně o ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoke-chvojno--2/detail":##Vysoké Chvojno##:/a:##, což potvrdil v roce 1996 průzkum katedry historie UHK, který objevil řadu artefaktů z 1. poloviny 12. století. Tento kostel býval farním již v roce 1340, kdy zde působil plebán Mikoláš a Jindřich z Lichtenburka s bratry dal kostelu 6 kop úroku „z městečka našeho Chvojna“ za 2 lány v Čankovicích, jež od dávných dob náležely ke kostelu. Tehdy se však jednalo pouze o dřevěnou stavbu. Toho času spadal kostel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1364 byl po smrti zdejšího plebána Simona…