Klášterní zahrady v Chrudimi Komplex kapucínského kláštera byl založen v roce 1656 z odkazu kutnohorského primase Jiřího Vykročila z Bílenberka, a to přímo za městskými hradbami, jejichž zbytek s velkou nárožní baštou válcového tvaru, zvanou jako "Prachárna", poprvé zmíněnou roku 1435, nikdy plně dokončenou a nevyužitou při obraně města a v letech 1777-1779 přestavěnou na sklad střelného prachu, vidíme na severní straně těchto zahrad. K jeho posvěcení pak došlo 25. července 1665 královéhradeckým biskupem Msgre. Matoušem Ferdinandem Sobkem (Zoubkem) z Bílenberka. Nebýt však podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. a matky Leopolda I. a dalších dárců, mezi nimiž byla i chrudimská obec (vlastník areálu), tak by k jeho výstavbě nejspíše nedošlo, protože největší otázkou jeho vzniku byly finance, a to přestože bylo měšťany vykázáno místo ke stavbě a k založení zahrady, poskytli potřebný stavební materiál a jeho dopravu.Jak bylo předem zmíněno, tak již od počátku sloužila… Komplex kapucínského kláštera byl založen v roce 1656 z odkazu kutnohorského primase Jiřího Vykročila z Bílenberka, a to přímo za městskými hradbami, jejichž zbytek s velkou nárožní baštou válcového tvaru, zvanou jako "Prachárna", poprvé zmíněnou roku 1435, nikdy plně dokončenou a nevyužitou při obraně města a v letech 1777-1779 přestavěnou na sklad střelného prachu, vidíme na severní straně těchto zahrad. K jeho posvěcení pak došlo 25. července 1665 královéhradeckým biskupem Msgre. Matoušem Ferdinandem Sobkem (Zoubkem) z Bílenberka. Nebýt však podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. a matky Leopolda I. a dalších dárců, mezi nimiž byla i chrudimská obec (vlastník areálu), tak by k jeho výstavbě nejspíše nedošlo, protože největší otázkou jeho vzniku byly finance, a to přestože bylo měšťany vykázáno místo ke stavbě a k založení zahrady, poskytli potřebný stavební materiál a jeho dopravu.Jak bylo předem zmíněno, tak již od počátku sloužila…