Polabiny v Pardubicích Jak již sám název napovídá, tak jde o krajinu podél toku Labe, která tvoří skrz město jakýsi zelený pás luk a lužních hájů spolu se slepými rameny výše jmenovaného toku, a to od Kunětic, Počapel a Brozan až po Opočínek, kde je jedno odstavené labské rameno prohlášeno za přírodní památku Labiště pod Opočínkem, přičemž památkovou ochranu získalo 12. května 1982 jako chráněný přírodní výtvor (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=721). Není tedy divu, že řada autorů o těchto místech přímo bájila. Příkladem budiž známý pardubický kronikář a spisovatel František Karel Rosůlek, který o nich napsal následující slova:"Polabiny.Nejnižší část Polabské roviny pardubicko-kolínské, kterou Labe, dokud nebylo regulováno, zaplavovalo a měnilo v ohromné jezero, z něhož jen Kunětická hora se vypínala k oblakům, nazývá lid… Jak již sám název napovídá, tak jde o krajinu podél toku Labe, která tvoří skrz město jakýsi zelený pás luk a lužních hájů spolu se slepými rameny výše jmenovaného toku, a to od Kunětic, Počapel a Brozan až po Opočínek, kde je jedno odstavené labské rameno prohlášeno za přírodní památku Labiště pod Opočínkem, přičemž památkovou ochranu získalo 12. května 1982 jako chráněný přírodní výtvor (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=721). Není tedy divu, že řada autorů o těchto místech přímo bájila. Příkladem budiž známý pardubický kronikář a spisovatel František Karel Rosůlek, který o nich napsal následující slova:"Polabiny.Nejnižší část Polabské roviny pardubicko-kolínské, kterou Labe, dokud nebylo regulováno, zaplavovalo a měnilo v ohromné jezero, z něhož jen Kunětická hora se vypínala k oblakům, nazývá lid…