Jaroměřský (Heřmanický) rybník Město Jaroměř mívalo od středověku také své rybniční hospodářství, a to již minimálně od 15. století. Tehdy se zde však nacházelo více vodních ploch, takže nejde někdy identifikovat, zda se jednalo o ten či jiný rybník. Maximálně tak jde vycházet z jeho polohy. Takto se dá odvodit, že první zmínka o existenci Jaroměřského rybníka pochází z roku 1492. Tehdy měla jaroměřská městská obec spor se svým sousedem Vaňkem (Václavem) Plesem ze Sloupna na Heřmanicích o rybník, který ležel v jaroměřských polích pod strání k Heřmanicím. Díky podkomořímu Albrechtu z Boskovic došlo k jeho urovnání a v sobotu po sv. Stanislavu v roce 1494 došlo k podepsání smlouvy, podle níž dala Jaroměř svému sousedovi za ten rybník náhradu ve výši 700 kop grošů českých. Protože však nemohla být tato smlouva vložena do zemských desek, byl požádán český král Vladislav Jagellonský, aby ji schválil a potvrdil, což se stalo 13. června 1497. Tím bylo rozhodnuto, aby měla Jaroměř a její následovníci… Město Jaroměř mívalo od středověku také své rybniční hospodářství, a to již minimálně od 15. století. Tehdy se zde však nacházelo více vodních ploch, takže nejde někdy identifikovat, zda se jednalo o ten či jiný rybník. Maximálně tak jde vycházet z jeho polohy. Takto se dá odvodit, že první zmínka o existenci Jaroměřského rybníka pochází z roku 1492. Tehdy měla jaroměřská městská obec spor se svým sousedem Vaňkem (Václavem) Plesem ze Sloupna na Heřmanicích o rybník, který ležel v jaroměřských polích pod strání k Heřmanicím. Díky podkomořímu Albrechtu z Boskovic došlo k jeho urovnání a v sobotu po sv. Stanislavu v roce 1494 došlo k podepsání smlouvy, podle níž dala Jaroměř svému sousedovi za ten rybník náhradu ve výši 700 kop grošů českých. Protože však nemohla být tato smlouva vložena do zemských desek, byl požádán český král Vladislav Jagellonský, aby ji schválil a potvrdil, což se stalo 13. června 1497. Tím bylo rozhodnuto, aby měla Jaroměř a její následovníci…