Kopec Zebín Kuželovitý čedičový kopec Zebín (399,4 m n. m.) se vypíná na severu jičínského katastru, a to přímo v linii obcí Kbelnice a Valdice. Od dávných dob býval znám zdejším silným pramenem, jemuž se říkalo „studánka pod stodolami“. Dříve se pod kopcem nacházely 2 vesničky – Sedličky na jižním a Zebín na severozápadním úpatí, které zanikly během třicetileté války kvůli velkému poplužnímu dvoru Zebínu a Libosadu s lázněmi, o jejichž vznik se zasloužil Albrecht z Valdštejna. Důkaz o tom je v listině z roku 1632. Na jihu byla navíc situována velká obora se starými mohutnými duby a 2 malými rybníky, jíž se lidově říkalo valdická. Naopak pověsti o zdejším hradu se nepotvrdily a maximálně šlo o záměnu stejnojmenného místa na pravém břehu Orlice (zmínka o hradech Zebín a Wyschonis z roku 1289), k čemuž mnohdy docházelo i u jiných lokalit. Ze vsi Zebína zbylo jen několik rozptýlených stavení a kostelík Všech Svatých, který byl farním již v roce 1384. Krásně o vrchu Zebíně hovoří… Kuželovitý čedičový kopec Zebín (399,4 m n. m.) se vypíná na severu jičínského katastru, a to přímo v linii obcí Kbelnice a Valdice. Od dávných dob býval znám zdejším silným pramenem, jemuž se říkalo „studánka pod stodolami“. Dříve se pod kopcem nacházely 2 vesničky – Sedličky na jižním a Zebín na severozápadním úpatí, které zanikly během třicetileté války kvůli velkému poplužnímu dvoru Zebínu a Libosadu s lázněmi, o jejichž vznik se zasloužil Albrecht z Valdštejna. Důkaz o tom je v listině z roku 1632. Na jihu byla navíc situována velká obora se starými mohutnými duby a 2 malými rybníky, jíž se lidově říkalo valdická. Naopak pověsti o zdejším hradu se nepotvrdily a maximálně šlo o záměnu stejnojmenného místa na pravém břehu Orlice (zmínka o hradech Zebín a Wyschonis z roku 1289), k čemuž mnohdy docházelo i u jiných lokalit. Ze vsi Zebína zbylo jen několik rozptýlených stavení a kostelík Všech Svatých, který byl farním již v roce 1384. Krásně o vrchu Zebíně hovoří…