Dlouhé Dvory (Střezetice) Tato lokalita, o níž se ve známém dobovém pořekadle hovořilo, že se zde má kupovat zelí a cihly, byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje nález broušených nástrojů a přeslenu z období kultury s vypichovanou keramikou na panském poli mezi dvorem a železniční tratí. Do královéhradeckého historického muzea se odtud dostaly zlomky kamenných nástrojů a přeslen, jež mu věnoval rolník Mohyla z Lípy v roce 1919. Téhož roku byly nalezeny keramické zlomky z pozdní doby hradištní. Roku 1990 byly naopak objeveny různé keramické zlomky. Jedny pocházejí z pravěku, další do vrcholného středověku.Původně se vsi říkalo Dlúhodvory (1436) či Dlouhodvory (do roku 1912, poté Dlouhé Dvory a od roku 1923 Dvory Dlouhé). Toto označení mělo být podle lidových podání odvozeno od toho, že první zdejší dvorce se táhly za sebou podél cesty, takže dlouho trvalo, než je člověk přešel. Jiná verze hovoří o tom, že pojmenování vsi pochází od rozlohy svého panského dvora. Tato lokalita, o níž se ve známém dobovém pořekadle hovořilo, že se zde má kupovat zelí a cihly, byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje nález broušených nástrojů a přeslenu z období kultury s vypichovanou keramikou na panském poli mezi dvorem a železniční tratí. Do královéhradeckého historického muzea se odtud dostaly zlomky kamenných nástrojů a přeslen, jež mu věnoval rolník Mohyla z Lípy v roce 1919. Téhož roku byly nalezeny keramické zlomky z pozdní doby hradištní. Roku 1990 byly naopak objeveny různé keramické zlomky. Jedny pocházejí z pravěku, další do vrcholného středověku.Původně se vsi říkalo Dlúhodvory (1436) či Dlouhodvory (do roku 1912, poté Dlouhé Dvory a od roku 1923 Dvory Dlouhé). Toto označení mělo být podle lidových podání odvozeno od toho, že první zdejší dvorce se táhly za sebou podél cesty, takže dlouho trvalo, než je člověk přešel. Jiná verze hovoří o tom, že pojmenování vsi pochází od rozlohy svého panského dvora.